Článek
„Měl jsem asi tři solidní situace, což je na stopera dost, ale je to asi i dílem náhody. Ve vápně bylo strašně moc hráčů, míč se mohl odrazit ke komukoli jinému," řekl Procházka den po nepovedeném kvalifikačním duelu.
Posledních dvacet minut proti Lotyšům se muž, jenž se v základní sestavě objevil poprvé od zářijového utkání s Nizozemskem, převtělil v útočníka, každou chvíli se objevoval na hrotu. „Jsem z Plzně zvyklý podporovat ofenzivu, hraji tam takové levé křidélko. Ke konci už byl soupeř hodně zatažený, cítil jsem, že je třeba udělat něco překvapivého. Myslím, že nečekali, že stoper bude zabíhat za obranu. Jedna situace nakonec vyšla," podotkl Procházka. V 90. minutě si sběhl na kolmici Vladimíra Daridy, jeho brankářem vyraženou střelu pohotově dorazil do sítě Václav Pilař.
Procházka však mohl srovnat už o několik minut předtím, jeho volej z deseti metrů jen těsně minul pravou tyč. „Chybělo mi asi deset centimetrů. Tomáš Necid mi říkal, že jemu chyběl jen centimetr, aby to doklepl do brány," podotkl 30letý obránce. I s odstupem času mluvil o zklamání z výsledku a ztráty stoprocentní bilance, na druhou stranu si však uvědomil, že zápas s Lotyšskem mohl dopadnout i hůř.
„Bod nakonec musíme brát," konstatoval Procházka, jemuž udělala radost sobotní remíza Nizozemců s Tureckem (1:1). Díky ní zůstal náskok Čechů na třetí Oranjes na šesti bodech. „Říkal jsem si, že Turci po špatném vstupu do kvalifikace určitě nějaké body uhrají, teď se to potvrdilo, když obrali Holanďany," těšilo jej.
