Hlavní obsah

Záložník Heinz se role hrotu nebojí

Karel FeltPrávo

Při neúčasti Jana Kollera a možná i Milana Baroše je vážným kandidátem na místo v útoku Marek Heinz. Ten sice není typickým hrotem a vůbec útočníkem, ale zvládá tuto roli vcelku bez problémů.

Foto: archiv

Marek Heinz

Článek

"Zatím nevím, jestli budu hrát, natož na jakém místě. Lépe se však cítím ve druhé vlně, někde za útočníky, ale není možné si vybírat. Konečně na hrotu útoku jsem odehrál sezónu v Baníku Ostrava. Stali jsme se mistry a já králem ligových střelců, takže to pro mne není žádná neznámá. Na druhou stranu, v Galatasarayi Istanbul teď hraji na levé straně zálohy, ne úplně u lajny, ale víc dovnitř a vpředu," říká ofenzívně laděný fotbalista.

Patří k hráčům, které hned tak něco nerozhodí. Umí zakončovat zblízka, pověstné jsou i jeho přesné rány z dálky. Naposledy se takto trefil proti Arménům v Olomouci, jeho nejslavnějším kouskem byl trestný kop na loňském EURO do šibenice Kahnovy branky ve vítězném duelu s Německem. "No, když se taková střela povede...," usmál se, jako by chtěl naznačit, že nějakou má schovanou i pro van der Sara. "Kéž by, ale není podstatné, kdo dá gól. Hlavně když vyhrajeme," nepřipouští prohru. Podle jeho slov bude z marodů nejvíc scházet Jan Koller.

"Ten to na Holanďany umí. Ale nemá smysl rozebírat, kdo nám chybí. Prostě mužstvo je takové, jaké je, a má sílu na to, aby vyhrálo. Jsem o tom přesvědčený," praví rozhodným hlasem. Ani případná porážka však Brücknerův výběr do kolen nepošle. "Především si ji nepřipouštíme. Ani nemůžeme přemýšlet jinak, než čím Holanďany porazíme. A kdyby přece, tak vybojujeme potřebné body do baráže ve středu v Helsinkách," dodá.

Fotbalově je spokojený

Po zářijových kvalifikačních duelech zamířil místo do Mönchengladbachu na druhou stranu Evropy. Stal se hráčem Galatasaraye Istanbul. Změna prostředí to prý byla velká.

"Turci jsou jiní než Němci. Jak vás poznají na ulici, hned si chtějí povídat, žádné zdvořilostní čekání nebo oslovení. Neměl jsem to zpočátku jednoduché. Většinou jsem byl zavřený v tréninkovém centru. V Turecku jsem žil sám. Jen občas jsem se šel projít a prohlédnout si Istanbul. Už to bylo trochu na hlavu, ale teď se vrátím i s rodinou, protože máme připravené pěkné apartmá," přiblíží svoje začátky v Turecku.

Fotbalově je maximálně spokojený a nemá ani problémy s dorozumíváním. "Turecky nemluvím, ale v mužstvu jsou tři spoluhráči, kteří mluví německy perfektně a domluvím se tak i s trenérem a asistenty. Jinak to ale není nic jednoduchého. Nemám obavu, že bych to nezvládl, jen potřebuji čas na sžití s novým prostředím. Rozhodně to je něco jiného než v Německu," přizná fotbalista, který si v minulosti právě u našich sousedů na nové prostředí těžko zvykal.

Reklama