Článek
Před sobotním soubojem s Nizozemci jste mluvili o přímém postupu. Co nyní cítíte? Velké zklamání. Nesehráli jsme špatný zápas, ale v rozhodujících momentech jsme nebyli tak efektivní, jak bychom si přáli. A Nizozemci potvrdili, že tuhle kvalifikaci sehráli velice dobře. Rozhodně bych se nevymlouval na rozhodčí.
V čem byl největší rozdíl ve srovnání s hrou soupeře? Nedali jsme gól. Šancí jsme na to měli několik. Byli jsme zbrklí a neuměli si poradit s finální fází. Nizozemci to vyřešili dvakrát skvěle. Ale nebyli jsme o tolik horší, abychom prohráli o dva góly. Bylo tam pár klíčových momentů, které jsme neproměnili. Když budeme hrát stejně ve Finsku, vyhrajeme.
Co říkal trenér o přestávce? Že to není ztracené. Věděli jsme, že když dáme gól na 1:2, tak nám diváci pomůžou.
Projevila se na výkonu mužstva řada změn vynucených zraněními? Na to, jak jsme se toho báli, nebyl ten zápas špatný. I v této sestavě jsme mohli Nizozemce porazit.
Mysleli jste hodně na výsledek zápasu, v němž Rumunsko vyhrálo ve Finsku? Bylo by jednodušší, kdyby tam Rumuni nevyhráli. Takhle se o baráž musíme poprat. Ale my jsme chtěli postoupit přímo. Chtěli jsme vyhrát oba zápasy, abychom se baráži vyhnuli. Teď za ni budeme rádi.
Ve Finsku bude tým pod velkým tlakem. Jak se vypořádá se situací, kdy musí vyhrát? Je to naše poslední naděje dostat se do baráže a probojovat se na mistrovství světa. Tlak bude obrovský, ale máme to vše ve svých rukách. Nemusíme se koukat doleva doprava. Buď si to uhrajeme, nebo nepojedeme nikam.
Finové se po prohře s Rumunskem určitě nebudou chtít loučit kvalifikací prohrou, takže lze čekat tuhý odpor. Dokážete se vypořádat s jejich pověstnou tvrdostí? Ve Finsku musíme být připravení na cokoli, pokud chceme postoupit. Na tvrdost, na terén, na vítr, na rozhodčí. Sami jsme se do této situace dostali a musíme se z toho sami dostat. Nikdo nám nepomůže.
Zažil jste neúspěšnou kvalifikaci o MS 2002. Lze ji srovnat s tou současnou? Ano. Tam byly také důležité zápasy, které jsme nezvládli a nakonec jsme nikam nejeli.
V reprezentaci už jste deset let. Vybaví se vám za tu dobu nějaká podobná situace? Bylo to v Lucembursku v boji o Anglii. Přímo jsem tehdy u toho zápasu nebyl, ale pamatuji si, že kluci po prohře museli všechno vyhrát. Zvládli to a s nožem na krku jsme postoupili na mistrovství Evropy a tam se uhrál dobrý výsledek. Možná teď taková situace nastala. Ale nám na ten postup chybějí tři zápasy, z nichž ani jeden nebude lehký.
Tehdy kapitán Václav Němeček předstoupil před mužstvo a slíbil, že mužstvo postoupí. Přijde podobný proslov i nyní? Pro nás starší je to poslední šance a mladí nikdy nevědí, kdy se jim podobná příležitost naskytne. Je zbytečné, aby kdokoli co povídal. Všichni jsou tak rozumní, že vědí, o co jde. Ale musíme to ukázat na hřišti. Musíme vyhrát. Je to blbý, takhle jsme si to nikdo nepředstavovali. Víme, že se nám na severu Evropy nedaří. Když si vezmu zápasy na Islandu nebo další. To je však minulost. Určitě na to máme.
