Článek
Jaký jsou podle vás Norové soupeř?V první řadě to je hodně nepříjemný soupeř a po baráži uvidíme, nakolik byli i silní.
Čím jsou nepříjemní z vašeho pohledu?Myslím si, že nepříjemní jsou nejen z mého pohledu. Především svým herním stylem, který je podobný fotbalu na Britských ostrovech. Dávají dlouhé míče dopředu, produkují silový fotbal, na který mají vhodné typy hráčů. Navíc jim může pomoci i sychravé počasí a jak jsme viděli i stav hrací plochy, která je rozbahněná.
Čím budete čelit soupeři a podmínkám, které se staví proti vám?Bude hodně záležet na tom, jak se s tím vším vypořádáme. Těžký terén může být v soubojích a při odražených míčích loterie. Když budeme hrát svoji hru, to znamená po zemi, budeme kontrolovat míč, pak máme velkou šanci, protože to není jejich způsob hry a mohlo by jim to dělat problémy. Uvidíme, komu se povede lépe vnutit soupeři svůj herní styl.
Nemáte z bahna strach, vždyť třeba vy na něj nejste z krásných anglických trávníků vůbec zvyklý...Může nám to znepříjemnit hru, ale určitě se s tím vypořádáme. Vždyť každý z nás má zkušenosti z posledních podzimních a prvních jarních kol naší ligy, které nevypadají o nic lépe než to, co jsme měli možnost vidět na televizních záběrech. Na začátku kvalifikace na minulé EURO jsme hráli v Moldavsku na mnohem horším terénu a zvládli jsme to. Ani v Anglii nejsou v zimě, kdy tráva neroste, terény tak ideální, jak je vidíte třeba teď v televizi. Na některých stadiónech to je také docela bahýnko, se kterým se musíme vypořádat.
V Norsku se bude hrát s míči značky Umbro, přitom česká reprezentace hraje s Pumou, na velkých turnajích vládne Adidas. Nebudou vám vadit?Mně určitě ne, protože Chelsea umbro obléká a používáme tyto míče v Lize mistrů.
O míčích se ale hodně diskutuje, mohou hru hodně ovlivnit...To určitě. Je mezi nimi rozdíl, ať to je Umbro, Puma, Adidas nebo Niké. Každý je trochu jiný. Výrobci se snaží gólmanům co nejvíc ztížit situaci a dělají míče co nejrychlejší. Ale výrobky značek, které jste jmenoval, si jsou svými vlastnostmi blízké. Míče budou pro oba týmy stejné a my teď na Strahově s umbry i trénujeme, abychom si na ně co nejvíc zvykli.
O míčích se vedlo hodně diskusí před loňským mistrovstvím Evropy kolem Roteira. Není čas, aby se gólmani proti výrobcům spojili...Na všechno si člověk časem zvykne, to platí i o nepříjemných míčích. Zmiňované Roteiro fotbalu moc nepomohlo, bylo nepříjemné nejen pro brankáře, ale i pro hráče, je rychlé a není lehké ho dobře trefit. Adidas přichází na každý turnaj s novým, rychlejším a lépe létajícím typem míče. Ona ta výhoda není jen na straně brankáře.
Prozradíte, který typ míče vám osobně nejméně vyhovuje?Mezi značkami, o nichž jsme hovořili, není. Ve Francii používaly některé kluby míče, jejichž značku jsem ani neznal. Některé byly opravdu hrozné, mohly vydržet jeden, maximálně dva zápasy. Ale to je individuální záležitost, osobně mi je vcelku jedno, s jakým míčem se hraje.
Do národního týmu se vrátili Nedvěd, Jankulovski, Plašil, Jarošík, fit je Baroš. Vnímáte to jako výrazné posílení týmu, například proti zápasu ve Finsku?Mám-li mluvit za sebe, pak jsem opravdu rád, že jsou tady. Jsme silnější. Jako tým jsme se dali zase dohromady, protože poslední zápasy nás zranění hodně zužovala. Bohužel nám chybějí Honza Koller s Vráťou Lokvencem. Věřím, že nám pomohou nejen svojí kvalitou na hřišti, ale i lavička je širší a v případě zranění má trenér Brückner víc možností, kam sáhnout.
Jak byste charakterizoval současnou náladu v mužstvu, všichni se tváříte odhodlaně, není to třeba jen zástěrka strachu?Tak to v žádném případě! Někteří kluci už zažili zklamání z nepovedené baráže a nikdo už to nechce zažít. To odhodlání je pravé. Zároveň bych řekl, že i zdravé, bez sebemenší stopy nějakého podcenění soupeře, i když nás mnozí staví do role favorita. Chceme postoupit i proto, že pomalu končí jedna generace skvělých hráčů, kteří jsou už dnes legendami českého fotbalu. Nedvěd, Poborský a Šmicer získali před devíti roky stříbro na mistrovství Evropy v Anglii, třicátníky jsou například i Galásek, Koller, Lokvenc, Blažek... Třeba si řeknou, že už postoupili na tři evropské šampionáty nebo hráli na dvou a řeknou si, že končí a bylo by škoda, kdyby nedosáhli i na mistrovství světa.
Ve Francii jste byl mezi tyčemi v jednom ohni. V Chelsea na vás jdou třeba tři střely za zápas a inkasovaný gól je pak víc vidět. Není to pro vás nevýhoda?Minulou sezónu, kdy do Chelsea přišlo hodně nových hráčů a obrana se sehrávala, měli soupeři šancí víc než letos, kdy je sehraná a změn bylo méně. Navíc přišli další výborný obránce Del Horno a skvěle bránící záložník Essien. Práce mám na první pohled méně, ale o to je má situace složitější. Sedmdesát minut nemám pořádnou práci, myslím tím zákrok proti gólové šanci soupeře. Vybíhám na centry nebo malé domů.
O to víc je pak vidět gól, který dostanu, jako třeba naposledy proti Manchesteru United, který vyslal jednu střelu na branku a Fletcher dal gól hlavou, jaký se mu už asi nikdy nepovede. Pak měli ještě dva nebezpečné brejky, ale z těch už nic nebylo. Když dostanu gól ze dvou nebo tří střel, pak to je pro mne frustrující, i když za něj nemohu.
To musí být nápor na psychiku...Je, a pořádný, těžko se s tím vyrovnávám, ale i tohle patří k životu gólmana ve velkoklubu. O to víc se musím soustředit. Vím, jak na mne spoluhráči spoléhají. Neustále sleduji hru, jsem v permanenci, aby se nic takového nestalo. To čekání, jak už jsem řekl třeba na jeden zákrok, je hodně nepříjemné. Přitom ten zákrok rozhodne o tom, jestli máme tři body, jeden nebo také žádný. Strašné pro mne je, když udělám při tak malém počtu zákroků hrubku.
To se mi stalo v nedávném zápase s Blackburnem, kdy jsem při odkopu minul míč a dostali jsme gól a před tím už jeden z penalty, takže jsme prohrávali. Co je platné, že jsem před tím chytil jednu těžkou střelu. Připadal jsem si hrozně... Úplně zbytečný... Musím se s tím zkrátka poprat, připravit se na takovou situaci. Každý dobrý zákrok mi pak hodně psychicky pomůže. Raději jsem v tom ohni, jak jste říkal.
Zatímco obrana Chelsea toho k vám moc nepustí, v té reprezentační jsou občas okénka nebo i okna. Je těžké si na to zvyknout?Na reprezentační obranu jsem také zvyklý a vždycky nám to fungovalo. Pravdou je, že jsme v téhle kvalifikaci dostali víc gólů než v té předchozí. Měli jsme kolikrát i víc smůly. Bránění není jen věcí čtveřice přede mnou, ale celého týmu. Hodně se na tom podepsala zranění, zatímco v minulé kvalifikaci bylo změn minimum, tohle mužstvo se měnilo a projevilo se to i na defenzivě. Někdy to je desetinka sekundy, na první pohled téměř nepostřehnutelný detail, který rozhodne. Například když dva hráči, kteří nejsou tak sehraní, udělají něco jinak. Ale není to tak často, protože i noví hráči na tom jsou individuálně velmi dobře.
V nejbližších dnech by mělo vyjít vaše DVD, jehož je Právo mediálním partnerem. Na co se mohou fanoušci těšit?Pojali jsme ho jako fotbalový zápas, což znamená, že má dva poločasy i přestávkový program a dokonce končí penaltami. Je na něm spousta momentů ze zápasů, rozhovory, ale i pohledy do soukromí, kam jsem třeba novináře ještě nepustil. Věřím, že se bude fanouškům líbit. Udělali jsme pro to maximum.
Stihnete ho pokřtít do Vánoc?Jestli stihneme křest do Vánoc, to nevím, ale určitě bych mu chtěl touto formou popřát štěstí. Zájemci si ho mohou objednávat na mých internetových stránkách www.petr-cech.com. Hotové bude v nejbližších dnech, takže kdo si ho objedná včas, může ho mít pod stromečkem.
