Článek
"Kdo neskáče není Čech! Hop, hop, hop!" letělo stadiónem, otřásajícím se v základech a následovalo: "Hoši děkujem! Češi! Češi! Už jsme tam! Už jsme tam!" Uprostřed trávníku jásali fotbalisté, mezi nimi nejen ti z tribuny, včetně distancovaného kapitána Tomáše Galáska, ale nechyběli ani marodi René Bolf, Roman Týce a o berlích se natřásal také Jan Koller.
Do hlediště létali fotbalové míče a hráči si oblékli trička, speciálně připravená k oslavě vítězství. Jaký by asi byl jejich osud, kdyby se nepostoupilo... Na to se však historie ptát nebude.
Po čestném kolečku se tým v čele se staronovým kapitánem Pavlem Nedvědem vrhl na trenéra Karla Brücknera a ten několikrát zaplachtil mezi jejich rukama a zamračenou oblohou, za obrovského jásotu a potlesku tribun. Ke svým nedělním 66. narozeninám se dočkal nejhezčího dárku. A poté si znovu celý tým, držící se kolem ramen a Galásek s rukou na srdci, zazpíval s Vratislavem Křížem českou hymnu a s nimi více než patnáctitisícový český sbor. Smutní norští fanoušci mezi tím opouštěli stadión.
Poté Letná zhasla a za zvuku známé písně We Are The Champions hřměl nad stadiónem ohňostroj a znovu znělo mohutné: "Češi! Češi!" Hráči pak každé z tleskajících tribun předvedli na mokrém trávníku parádní letku a za potlesku si odešli vysněný a tvrdě vydřený postup, k němuž vedlo čtrnáct kroků, vychutnat do kabiny.
