Článek
„Sám jsem byl překvapený, že si na mě trenér ještě vzpomněl. Možná se v něm probudila nostalgie, protože před třinácti lety to byl právě Jarolím, kdo mě přivedl z Drnovic do Uherského Hradiště a postavil poprvé v lize," hledal pro svou nominaci vysvětlení Petržela, jenž v nedělním duelu s votroky završil rovných tři sta ligových startů.
„Nostalgie v tom nebyla, i když si vzpomínám, jak přede mne tehdy postavili malého kloučka v tílku, a já si říkal, zda se nespletli a nepřivedli někoho jiného. Na dorostence rozhodně nevypadal, podle mého mohl kopat leda tak za žáky. Ale záhy mě z omylu vyvedl," bavil se Jarolím při vzpomínce na první setkání, které se natáhlo na dva roky, kdy spolu válčili.
„Pedant, to on byl vždycky. A náročný byl také. Ale sedli jsme si a nepamatuju se, že bych měl s trenérem problém," lebedí si ještě dnes Petržela, že s Jarolímem vycházel.
Reprezentaci považoval za uzavřenou kapitolu
Po třinácti letech od vzpomínaného setkání se sešli zase. A v reprezentaci k tomu. „Vůbec jsem s tím nepočítal, protože je mně třiatřicet a reprezentaci jsem měl za uzavřenou kapitolu. Zvláště když jsem ze všech stran slyšel, že se tvoří nové mužstvo, v němž budou dostávat příležitost mladí kluci," byl Petržela překvapen trenérovým telefonátem i následnou esemeskou stvrzující nominaci.
„Limberský a Hubník od nás z Plzně se s reprezentací oficiálně rozloučili, já neměl k nějakému adieu důvod, protože jsem v národním mužstvu rok nebyl," vysvětloval záložník mistrovské Viktorie, který si za reprezentaci zahrál naposledy loni v říjnu v zpackaném kvalifikačním duelu proti Turkům. Od té doby měl utrum. I choutky na evropský šampionát ve Francii si musel nechat zajít, protože i v Plzni měl problém procpat se do základní sestavy.
Považoval proto prohraný kvalifikační zápas s Tureckem na pražské Letné za derniéru, takže nechal věci plynout.
Podzimní formou si však řekl o návrat...Do základní sestavy mistrovské Viktorie, stejně jako do reprezentačního kádru.
„Zpočátku jsme měli v Plzni problém pochopit, co na nás nový kouč Pivarník chce, nějaký čas trvalo, než jsme přivykli, že musíme běhat a hrát jinak než dřív. Ale dostali jsme se do toho a i mně se začalo dařit, balón mě poslouchá a drží u nohy, takže i proto jsem se zřejmě vrátil. Znám Jarolíma, vím, jaký je pedant, takže kdybych neměl formu, v nároďáku bych nebyl," uvědomuje si, že si nominaci vysloužil nikoli trenérovou nostalgií, ale svými
Srovnala ho rodina
„Ale určitě také tím, že jsem se zklidnil a jsem trochu jiný, než jsem býval. Říká se, že za to může rodina a v mém případě to platí určitě. Narodila se nám dcera, který teď má rok a tři měsíce a najednou řeším věci jinak, než v minulosti," svěřoval se Petržela.
V reprezentaci se po roce objevil, teď se netají touhou v sobotu večer v Hamburku proti Němcům nastoupit. A to přesto, že ho pořád ještě straší vzpomínka na zápas Ligy mistrů v Mnichově, kde dostali od Bayernu potupného búra.
„Ale zážitek to přesto tehdy byl. Potíž byla jen v tom, že nám Němci dali brzy gól, spadla z nich nervozita a o to víc řádili. My se dostali leda tak k půlící čáře," vybavoval si kolotoč, který s Viktorií zažil. „Každý zápas je ale jiný, takže když ze sebe v sobotu dostaneme sto procent, mohli bychom být mistrům světa vyrovnaným soupeřem," doufá Petržela, že podobnou potupu nezažije.
