Rubriky:

Reprezentace

Lavička o splaceném dluhu a životě mezi Lvíčaty: Kluci mi dodávají energii a rozšiřují obzory

10. listopadu 2016 12:36 - Praha

S partou podceňovaných mladíků, jimž experti dávali pramalé naděje na úspěch, vybojoval trenér Vítězslav Lavička postup na mistrovství Evropy fotbalistů do 21 let. Na šampionát v Polsku v příštím roce postoupil český výběr senzačně z prvního místa. „Mise ještě nekončí," naznačuje úspěšný trenér, že by vizitku rád vylepšil úspěchem v Polsku.

 

Jan Tauber

Ještě se opájíte postupovým úspěchem, nebo už v hlavě máte jen šampionát v Polsku?

První vlnu euforie jsme si společně s celým týmem opravdu vychutnali. Bezprostřední pocity, když jsme zjistili, že první místo ve skupině je naše, byly úžasné. To jsou na fotbale ty nejkrásnější okamžiky. S postupem času pochopitelně začaly naskakovat myšlenky na mistrovství Evropy. Trenérská zkušenost mne naučila, jak je úspěch pomíjivý. Zvládli jsme jednu metu, ta další nás čeká v Polsku, tam bude vrchol naší společné dvouleté cesty.

Představuje postup na ME splnění mise a cokoliv dalšího bude nadstavbou?

Takhle neuvažuji já a ani nikdo z hráčů. Euro v Polsku bude vrcholem naší společné dvouleté cesty. Postupem jsme zvládli jednu důležitou metu a další mety nás čekají na samotném turnaji. Nepřipustíme žádné uspokojení. Kluci moc dobře vědí, že turnaj pro ně může být zásadním mezníkem v kariéře. Někteří už v zahraničí působí, další tam možná zamíří. Nesmírně poučný byl z tohoto pohledu minulý šampionát, který se konal u nás v Česku. Kluci viděli turnaj zblízka a uvědomili si, jak je vše sledované.

Během trenérské kariéry jste slavil titul se Spartou, Libercem či australským Sydney. Kam patří vítězství v kvalifikační skupině o ME hráčů do jednadvaceti let?

Na stejnou úroveň jako předešlé úspěchy. Když jsem se po ukončení spolupráce se Spartou rozhodoval, kam dál, měl jsem nabídky ze zahraničí. Ale uvnitř jsem cítil určitý dluh k jednadvacítce, protože před osmi lety jsem od rozdělané práce u tohoto týmu odešel právě do Sparty. Měl jsem potřebu to českému fotbalu vrátit.

Když jste v létě 2015 mužstvo přebíral, mnozí experti týmu nedávali velké šance.

Ano, vnímal jsem tyto pochybnosti. Ale kdybych nevěřil možnosti, že postup jde uhrát, tak bych do toho nešel. Jen bylo třeba nastavit filozofii. Pohybovali jsme se v určitých vlnách. Remizovali jsme s Lotyšskem, pak jsme doma ztratili dvakrát dvoubrankové vedení s Černou Horou. Ale klíčové bylo loňské listopadové vítězství s Belgií, kdy si kluci ukázali, že jsou schopní být úspěšní. A zápasy v tomto roce to potvrdily.

Je postup velkým impulsem pro sebevědomí hráčů, které v reprezentaci připravujete? A vlastně i vás v realizačním týmu?

Postup nám ukázal, že i u nás pořád rostou šikovní hráči. Jen je potřeba, aby kluci dostali šanci a důvěru. Rozhodně si nemyslím, že teď bude černé období, protože nemáme silnou generaci. Parta těch kluků ukázala, že mohou být nadějí a příslibem českého fotbalu. Jen nesmí ustrnout, podlehnout uspokojení. Hlavní ale je, že se nám podařilo společně vytvořit dobře fungující kolektiv, a tím mám na mysli jak hráče, tak i realizační tým.

Sám jste za reprezentaci do jednadvaceti let nastupoval. Jak velká je proměna napříč generacemi?

Odpovídá proměně, jaká nastala během času v celé společnosti. Kluci jsou dnes sebevědomější. A je zde pochopitelně velký motiv prosadit se v profesionálním fotbale a hrát v zahraničí, což v naší době bylo jiné a složitější.

Vaše hráčská kariéra byla mimořádně úspěšná. Získal jste sedm titulů se Spartou. Dáváte se hráčům za příklad?

Ne, nikdy! Nemám to rád. Ani při předešlých angažmá jsem nic takového nedělal. Jak se mužstvo postupně tvořilo, tak hráči poznali můj styl práce, trenérský pohled a vše přijali.

Usnadňuje vám úspěšná hráčská kariéra vnímání hráčů?

Pamatuji si, co jsem prožíval jako hráč jednadvacítky. Na hřišti i mimo něj. Umím se vžít do pocitů kluků, když řeší soukromé problémy. Fotbal je dnes jinde, ale principy zůstaly.

Nabíjí vás společný čas s partou kluků, z nichž mnozí jsou ještě náctiletí?

Ano. Na srazy se vždycky moc těším. A mám pocit, že i hráči, srší z nich energie, kterou pochopitelně čerpám i já.

Je hodně složité si získat mladé hráče v dnešní době, kdy jejich pozornost ovlivňuje mnoho faktorů?

Jsme průběžně v kontaktu. Pečlivě sledujeme jejich výkony v klubech. Snažím se držet vazbu. Nechci dopustit, aby si kluci mysleli, že jsou odložení. Snažím se jim dát najevo, že je vidím.

Jak vnímáte vystupování kluků na sociálních sítích?

To je jedna ze skutečností, které v mojí hráčské éře nebyly. Osobně sociální sítě nepoužívám a nijak mi nechybí. Pokud se chci vyjádřit, jsem spíš pro přímou komunikaci. Ale uznávám, že pro mladou generaci je to součást života. Svět se dnes z velké části odehrává virtuálně. Dnes je doba rychlejší.

Snažíte se čas hráčů na tabletech, mobilech či právě sociálních sítích regulovat?

Všechno má své meze. Je třeba projevit respekt jeden ke druhému. V den zápasu kluky nabádám, aby od dopoledního rozcvičení používali pomyslnou elektroniku v hlavě a přehrávali si, kdo proti nim bude stát, jak budou reagovat a řešit situace. Při cestě k zápasu pak už neexistuje, aby někdo vyndal mobil.

Nepochybně se dramaticky proměnila i muzika, kterou hráči poslouchají. Snášíte hudební produkci v šatně před tréninky a zápasy?

Je pravda, že úplně můj styl kluci nemají... V šatně vždy zní hodně energická hudba. Do výběru nemluvím. Sami umí zvolit podle situace. V tréninku je to trošku odlišné proti zápasům, kdy z reproduktorů člověk nabere sílu. Ale když kluci těsně před rozcvičením odejdou, jsem rád za chvilku klidu (směje se). Nicméně pokud to splňuje účel, nejsem proti. A vlastně si tak rozšiřuji obzory. Občas doma dost překvapím dcery, když nějakou z hudebních novinek znám.

Prožívají s vámi dcery, které jsou v dospělém věku blízko vašim svěřencům, kvalifikační bitvy?

Ano. Občas sledují, koho nominuji. Získávám od nich ženský pohled na chování hráčů mimo hřiště a vystupování na sociálních sítích.

A kdo je tedy u vás doma z kádru pro polský šampionát jedničkou?

Mám jenom tušení a to určitě nebudu zveřejňovat. Každopádně obě dcery i s manželkou pravidelně jezdily na domácí zápasy a podporovaly celý tým. Nyní se chystá teambuildingová akce, na kterou mě rovněž doprovodí.

Prozradíte charakter teambudildingu během tak krátkého srazu ještě vyplněného přípravným utkáním s Portugalskem?

Hráči přišli s nápadem na společnou večeři za účasti partnerek. Manažer týmu Jarda Šeterle to projednal s vedením asociace, takže po návratu z Portugalska uděláme další krok na utužení party...

Radek Malina, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace