Rubriky:

Reprezentace

Z Baníku dostal padáka. Ale druhou šanci si vzít nenechal a vybojoval si místo v reprezentaci

18. června 2017 09:08 - Tychy

Už v patnácti letech dostal první profesionální kontrakt, ale maximem zůstalo šest zápasů na lavičce v pozici náhradníka. Pak brankář Patrik Macej, který patřil do národního mužstva šestnáctiletých, zmizel na Slovensko. A dlouho jen paběrkoval. Teď však nechybí ve výběru fotbalové reprezentace do jednadvaceti let na mistrovství Evropy v Polsku.

Sport.cz

„Nominace byla největším úspěchem kariéry. Vůbec by mě nenapadlo, že bych se mohl do kádru dostat. Není to ještě ani tři roky, co jsem chytal jen v Trebišově, kde fotbal upadal. Dostával jsem pět šest branek za zápas a tehdy by po mně ani pes neštěkl," vykládá s úsměvem třiadvacetiletý odchovanec ostravského Baníku.

Právě tam už v patnácti letech dostal první smlouvu. „Ke všemu jsem byl i v reprezentaci do šestnácti let a v hlavě to nezvládl. Měl jsem jít na stáž do Newcastlu a myslel jsem si, že už nemusím makat," vzpomíná Macej. „Lidé kolem mi říkali, ať se držím při zemi. Ale já na nikoho nedal. Měl jsem svoji hlavu a neustál to. Pak mi zbývalo půlroku do konce kontraktu a nikdo se mnou v Ostravě neřešil jeho prodloužení. To už mi bylo jasné, že něco není v pořádku," vybavuje si Macej.

Upínal se k naději, že smlouva bude prodloužena a Baník jej pošle na hostování do druhé ligy. Ale utřel nos. „Doplatil jsem na svoje chování, vyjadřování. Myslel jsem si, že jsem mistr světa. Vlastně jsem si nic jiného, než následný vyhazov nezasloužil," připouští Macej.

Ve svízelné situaci přišlo vysvobození ze Slovenska. Michalovce hledali třetího gólmana. A protože byl Macej na dlažbě, neváhal. „Vzal bych cokoliv a hrál třeba zadarmo, jen abych mohl chytat," přiznává. „Makal jsem v tréninku. A pak se naskytla příležitost jít do Třebišova, který hrál druhou ligu. Fotbal tam upadal, o zázemí ani nemluvím. Pravidelně jsem dostal pět šest gólů. Pro psychiku fakt záhul," popisuje Macej.

V Michalovcích věděli, že jejich česká akvizice v každém utkání lapila několik vyložených šancí, jenže statistiky byly tristní. A tak po návratu z hostování seděl jen na lavičce. Záhy se ale posunul na post trojky, a tak vzal zavděk hostováním v druholigové Lokomotivě Košice. „Pravidelně jsem chytal, sbíral zkušenosti a na konci sezóny mě fanoušci zvolili nejlepším hráčem druhé ligy," vzpomíná s úsměvem Macej.

Zdaleka však neměl vyhráno. Michalovce jej sice před minulou sezónou vzaly zpět do kádru, ale vedení rozhodlo, že brankáři se budou točit po dvou zápasech. „V hlavě jsem měl, že to není ideální. Chtěl jsem být jednička. Ale dřel jsem, a když se v zimě určovala definitivní jednička, trenéři ukázali na mě," líčí Macej cestu na výsluní.

To už byl v hledáčku Petra Kouby, trenéra brankářů reprezentace do jednadvaceti let. A když v průběhu jara nastupoval ostravský rodák pravidelně v nejvyšší slovenské soutěži, dočkal se pozvánky na březnový přípravný dvojzápas se Slovenskem a Polskem. Při triumfu nad bývalým federálním partnerem odchytal poločas. A protože v Michalovcích si pozici udržel, v kádru pro šampionát zůstal. „Klíčové byly pravidelné starty. V klubu byli za mojí nominaci rádi. Michalovce fungují z prodeje mladých. Takže mít v kádru reprezentanta je pro ně super vizitka," vysvětluje Macej.

„Nominaci beru jako ocenění práce. Už nikdy nedopustím, abych zase ustrnul. Pořád mám v hlavě Trebišov. Vzpomínky staré vlastně jen pár měsíců mě drží při zemi a jsou zdrojem k překonání veškeré dřiny. Nenechám si vzít druhou šanci, kterou jsem dostal," ujišťuje třiadvacetiletý brankář.

Radek Malina (Tychy), Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace