Článek
Jak jste zatím spokojen v Glasgow Rangers?
V klubu jako takovém je to perfektní. Nazlobení jsme byli po nedělní remíze v Kilmarnocku, kde jsme dostali vyrovnávací gól v poslední minutě z penalty. Mohli jsme vést ligu. Takhle jsme sice bez porážky, s dvěma výhrami a třemi remízami, ale bod za Celtikem a Hearts.
Nastupujete pravidelně v základu?
Až na jedno utkání po minulém reprezentačním srazu jsem dostal příležitosti ve všech zápasech. Při tom jednom posadil kouč na lavičku všechny hráče, kteří se vrátili z akcí svých národních týmů. Rangers jsou skutečný velkoklub, kde je obrovská hráčská konkurence. Posty jsou kvalitativně zdvojené, rozdíl mezi hráči je minimální, takže je vlastně jedno, jestli hraje ten nebo onen. To jsem zatím nikde nezažil. Musím si zvyknout, že se občas posadím na lavičku, ale to je v tomto klubu a při programu zápasů středa-neděle naprosto normální. Sedí i ti nejlepší. Samozřejmě, když někdo hraje hůř, nezahraje si déle. Snažím se, aby to nebyl můj případ.
Skotská liga je hodně tvrdá, vy nejste zrovna svaly obalený obr, jak se s tím vyrovnáváte?
Mně se to líbí. Nemám s tím problémy. Zákroky jsou občas na hranici, ale sudí tu prostě tvrdost tolerují, nikoliv záludnost nebo fauly zezadu. Hra má větší spád, jezdí se nahoru dolů.
Když po vás někdo vystartuje, uhnete, nebo nadskočíte?
Kdepak, to se ve Skotsku nenosí, asi by mě vypískali. Jdu do toho stejně tvrdě.
Rangers s Celtikem jsou nesmiřitelní rivalové. Váš klub je protestantský, Celtic katolický. Pocítil jste už tyto rozdíly?
To cítíte na každém kroku. V Glasgow neexistuje nic uprostřed. Buď fandíte naplno Rangers, nebo Celtiku. Nelze říct, že mi to je jedno. Buď jste modrý, tedy náš, nebo zelený, což je barva Celtiku.
Za Celtik hraje váš dlouholetý spoluhráč ze Sparty Jiří Jarošík. To děláte, že se neznáte?
Někteří ortodoxní fanoušci by rádi viděli, kdybych se s ním vůbec nebavil, ale to by byl přece nesmysl. Jsme kamarádi a krajani, takže se normálně bavíme.
Na večeři jdete tajně, nebo jezdíte mimo Glasgow?
To zase ne. Chodíme do neutrální čtvrti, kde nepřevládá ani jedna barva.
Už máte v Glasgow domek?
Zatím jsem pořád na hotelu, takže room servis a večeře na pokoj.
Setřásl jste už splín po prohře v přípravě se Srbskem?
Samozřejmě, to jinak nejde. Z každého nepovedeného zápasu je třeba se poučit, ale nelze se jím deptat nebo strkat hlavu do písku. Teď nás čekají důležitější utkání.
Poznal jste britský fotbal. V čem vidíte největší přednosti Walesanů?
Hrají typický britský fotbal, podobný skotskému. Budou hodně tvrdí, v osobních soubojích se vyžívají. Předpokládám, že budou hrát také na dlouhé míče dopředu. Výborní jsou i po zemi, třeba takový Giggs je vynikající i technicky, ale dobrých hráčů mají víc. Nesmíme si nechat vnutit jejich styl, abychom nakopávali míče. Oni naopak mají problémy s evropským fotbalem, s roztažením hry a rychlou kombinací. To by na ně mohlo platit.
Co čekáte od slovenského týmu?
Obrovské nažhavení. Bude to hodně vyhecované, něco jako derby Rangers-Celtic. Navíc tam mám spoluhráče z Rangers Filipa Šeba. Výborný a hlavně gólový útočník. Už jsme se hecovali. Těším se na něj a věřím, že Slovákům v Bratislavě ukážeme, kdo je v srdci Evropy fotbalovým pánem...
