Článek
Italský fotbal je od pátečního večera pošpiněn krví. Duel Catania-Palermo provázely velké rvačky v jejichž důsledku zemřel policista. O víkendu se nehrálo žádné utkání. Jak jste vše sledoval?
Ještě v pátek mi volal tiskový mluvčí, že kvůli násilnostem v Catanii se nebude hrát. V tu chvíli jsem o ničem neměl tušení, protože jsem zápas nesledoval. Až následně jsem viděl nejrůznější televizní šoty a všechno, co se stalo. Při sobotním tréninku jsme se spoluhráči všechno hodně rozebírali.
A jak velkou publicitu má případ v zemi mistrů světa?
Bylo to hlavní téma naprosto všude. Stalo se to v pátek, já jsem odlétal v neděli a nemluvilo se skutečně o ničem jiném. Je to velký skandál, obrovská kaňka na italském fotbale. Je to hodně smutné. Uvidíme, jaká opatření svaz přijme.
Dokážete si představit, že v Itálii se bude hrát fotbal bez diváků?
Nějaká opatření přijít musí. Fotbalu by to samozřejmě neprospělo, ale je potřeba něco udělat. Dnes se na fotbal nedá bez obav jít, lidi mají strach. Razantní krok musí přijít.
Vatikán požadoval pozastavení všech soutěží minimálně na rok. Je něco takového reálné?
Četl jsem to. Ale myslím, že to je příliš kruté. Je jasné, že něco se udělat musí, ale roční zákaz fotbalu, to by podle mého bylo přehnané. Neumím si představit, že by se nehrálo třeba pět měsíců a tím sezóna prakticky skončila. Věřím, že tak tvrdé kroky nebudou.
Problémů na italských stadiónech bylo už v minulosti mnoho. Jsou vůbec fanoušci schopni uvědomit si následky svého jednání?
Viděno očima posledních dnů asi ne. Když vidíte ostatní zápasy, řádí fanoušci i na dalších zápasech. Dění v Catanii a smrt policisty bylo jen vyvrcholením kupících se problémů. Je to všechno hrozně smutné.
Prošel jste temperamentní Neapolí, klidnějším Udine na severu a teď jste v mocném a silném AC Milán. Kdy jste zažil nejvášnivější prostředí?
Rozhodně na jihu Itálie. Tam jsou fanoušci prostě jiní. Třeba utkání Neapol-Palermo provázela hodně bouřlivá atmosféra. Lidé těmi zápasy neuvěřitelně žijí. Neříkám, že jde člověk na hřiště a bojí se. Ale opravdu je ta atmosféra nepříjemná, pak navíc vše pokračuje mimo stadión.
Jakým směrem se podle vás bude chtít ubírat vedení italského fotbalu?
Momentálně si všichni berou vzor z Anglie, kde nejsou žádné bariéry. Všichni tam vědí, že případné tresty za násilnosti jsou obrovské. Právě tvrdé postihy jsou podle mého jedinou cestou ze současné špatné situace.
Jenže je s italskou mentalitou takováto proměna vůbec dosažitelná?
Nic jiného nezbývá. Je třeba se poučit.
