Článek
Věříte kolenu, že už vydrží a nezradí vás?
Věřím stoprocentně a jsem rád, že mě pustilo zpátky do fotbalu.
Takže jste přesvědčený, že třetí restart už bud poslední, tedy úspěšný?
Neřekl bych, že jde o restart, už na jaře jsem odehrál čtyři zápasy na hostování v Liberci. Teď stojím na začátku nové sezóny v jiném klubu a cítím šanci se naplno vrátit do fotbalu. Nejvíc potřebuji dohonit fyzickou kondici, to znamená být alespoň půl roku úplně zdravý, abych se srovnal. Kondici jsem měl vždycky dobrou.
Absolvoval jste po delší době celou letní přípravu, jak ji vůbec snášelo koleno?
Drží. Osm dní jsme měli dvoufázové tréninky a zvládl jsem je. Konečně mi letní příprava i něco dala, protože byla bez úlev. Jsem zdravý. Je fajn, když tohle o sobě mohu říct.
Fanoušci vás mají v paměti jako výborného technického fotbalistu, který dával i parádní a důležité góly. Kdy uvidí zase stoprocentního Václava Pilaře?
To neumím říct, ale mohu jim slíbit, že udělám všechno, abych se vrátil ještě lepší.
Z Plzně jste definitivně odešel. Už vás trenér Vrba nechtěl?
K Plzni a odchodu se nechci vracet, prostě jsme se takto dohodli.
Proč jste si vybral právě Olomouc, byla to jediná nabídka?
Měl jsem jich víc. Chtěl jsem ještě do zahraničí, ale to nevyšlo. Kluby se bály kvůli mým kolenům a osmnáctiměsíční absenci jít do rizika. Prý až jestli odehraju bez problémů alespoň jednu sezónu. Měl jsem nabídky i z Česka, ale rozhodl jsem se pro Sigmu, protože to je technický tým, což mi vyhovuje a mám šanci zase si zahrát evropské poháry.
Není to sestup z Ligy mistrů do Evropské ligy?
Kdepak, takhle to neberu. Já jsem rád, že mohu hrát fotbal. Pořád je to pohárová Evropa, a především nová výzva, a ty já mám rád.
Sigma je specifická, jak jste do mužstva zapadl?
Věřím, že dobře. Kluci mě přijali perfektně, s trenérem Jílkem jsme našli společnou řeč, město i areál jsou krásné. Nic mi tu nechybí... Hlavně abych já teď pomohl klukům a byl Sigmě něco platný.
Zmínil jste zahraniční angažmá. Znamená to, že šanci zahrát si třeba znovu v Německu, nebo i jinde, ještě nevzdáváte?
V žádném případě! Já nevzdávám nikdy nic. Kdybych to vzdal, tak bych asi skončil. Pořád mám nejvyšší cíle. Samozřejmě jsem soudný, vím, že návrat potřebuje čas. A udělám pro něj úplně všechno.
Třeba i pro návrat do reprezentace?
Jasně! Už jednou jsem se tam vrátil po zranění, a kdyby to bylo podruhé, moc bych si toho vážil. I to je můj velký cíl.
Sršíte optimismem. Neříkejte, že jste v té osmnáctiměsíční poslední pauze neprožíval chvíle, kdy jste zvažoval konec kariéry...
Ani jedinou! Vždycky jsem věřil, že zase budu hrát fotbal. Miluju ho a neumím si bez něj představit svůj život, ani že bych dělal něco jiného. Kdybyste se zeptal u nás doma, řeknou vám, že jsem blázen.
Co všechno jste musel návratu obětovat?
To nebylo obětování, dělal jsem všechno pro sebe, pro návrat. Stálo mne to hodně psychických sil, ale i peněz. Spoustu věcí jsem řešil s lékaři sám. Zkoušel jsem čínskou medicínu, drahé injekce, různé doplňky stravy. Snažil jsem se dát kolenu to nejlepší, abych mohl pokračovat. důležité bylo, že jsem nezlenivěl, jezdil jsem na kole, co mi koleno dovolilo, posiloval ostatní partie těla. Musím teď víc odpočívat, to je daň.
Rodina možná nebyla nadšená, že se trápíte a chcete zpátky...
Je pravda, že rodina to odnášela a odnáší v tom smyslu, že jsem se jí tolik nevěnoval a třeba i teď se po tréninku cítím tak unavený, že jsem ani s našim malým nebyl schopen jet na výlet. Ale právě rodina mě nejvíc podržela, určitě jí to vynahradím. Ty návraty jsou strašně těžké psychicky i fyzicky, protože vás pronásledují další zranění, byť menší, najednou cítíte, že vás tahá sval, někde vás píchne, ale musíte to překonat, nebát se, nepodléhat skeptickým náladám. Povedlo se mi vrátit a já doufám, že budu hrát ještě dlouho.
19. min
