Rubriky:

1. liga

Károlyi: Zápotočný mohl dostat půl miliónu a na rok zákaz

11. prosince 2006 08:51

Sedmdesátkrát se za uplynulý kalendářní rok sešla disciplinární komise Českomoravského fotbalového svazu. "Z toho v podzimní části 29krát, a přijali jsme téměř 650 rozhodnutí," bilancuje v rozhovoru pro Právo šéf disciplinárky Alexander Károlyi.

 

PRÁVO/Michaela Říhová

Jak náročný byl fotbalový podzim z pohledu disciplinární komise?
Dovolím si říct, že byl náročný standardně. Kdybychom jej hodnotili z pohledu celého kalendářního roku, a nikoliv jenom podzimní část soutěžního ročníku 2006/2007, tak jsme zasedali celkem 70krát, z toho v podzimní části 29krát, a přijali jsme téměř 650 rozhodnutí.

Řešili jste také několik, řekněme, méně obvyklých případů. Začněme hanlivým pokřikem hráčů Slavie společně s fanoušky. Za "Smrt Spartě" však nebyli Vlček, Dosoudil a Fořt potrestáni. Slavia se musela Spartě omluvit. Nemáte obavu, že jste vytvořili určitý prostor pro beztrestnost takových pokřiků a může se vám to vrátit?
Pouze disciplinárním trestem nezabráníte tomu, aby se chování v rozporu s určitými normami neopakovalo. V případě provinění hráčů Dosoudila, Fořta a Vlčka, resp. Slavie bylo podle disciplinární komise daleko účinnější, nejen pro tyto hráče, ale pro celé fotbalové prostředí, aby se Spartě omluvili a udělali tak tlustou čáru za některými nesportovními projevy na úrovni hráčů obou klubů. Sparta tuto omluvu akceptovala, a navíc její kapitán Sivok se v rámci tohoto rozhodnutí omluvil za své předcházející výroky vůči Slavii. Uvedené řešení je objektivní a komplexní a v případě, že by někdo v podobných projevech pokračoval, je pochopitelně disciplinárně postižitelný.

Hráče a přímé aktéry zápasů komise trestat může, pokud dojde k závěru, že došlo k porušení disciplinárních norem. Hanlivé pokřiky už se staly, bohužel, nedílnou součástí kulisy fotbalových zápasů, má komise nějakou možnost trestat kluby za fanoušky, kteří křičí ještě horší urážky?
Za nesportovní chování příznivců nese odpovědnost podle disciplinárního řádu klub a jeho povinností je společně s orgány policie vytvořit takové fotbalové prostředí, aby k nesportovnímu chování či dokonce k porušování zákonů na fotbalových stadiónech nedocházelo. Českomoravský fotbalový svaz, kromě sportovních předpisů, společně s Policejním prezidiem České republiky zpracoval a podepsal dohodu o spolupráci a za mé osobní účasti se podílel na novele trestního zákona, konkrétně ustanovení o výtržnictví. Pokud dojde ze strany našich klubů k selhání pořadatelské služby a k nesportovním projevům fanoušků, tak disciplinární komise má podle disciplinárního řádu možnost proti těmto nešvarům zasáhnout.

Například v tomto roce byly za nesportovní chování svých fanoušků potrestány Baník Ostrava, Chmel Blšany, Sparta Praha, Sigma Olomouc, Vysočina Jihlava, Slovan Liberec, 1. FC Brno a Zenit Čáslav. Za daleko důležitější však považuji prevenci ze strany klubů směrem ke svým příznivcům.

Co by podle vás proti tomu mohli a měli dělat samotní hráči a činovníci klubů?
Především by měli se svými příznivci konstruktivně komunikovat, a jak bezpochyby víte, na úrovni celé řady klubů tato komunikace již dlouhodobě probíhá. Cílem by mělo být vytvoření skutečně objektivního a aktivního fandění, ale vymezeného v mantinelech kulturního fotbalového prostředí srovnatelného s nejvyspělejšími fotbalovými zeměmi.

Disciplinární řízení nakonec nebylo zahájeno s teplickým obráncem Josefem Kaufmanem, který nešťastně zranil kladenského útočníka Davea Simpsona. Tvrdých zákroků v lize však přibývá. Jaké má disciplinární komise možnosti je trestat?
Tvrdé zákroky netrestá disciplinární komise, ale přímo na hřišti rozhodčí. Až na základě vyloučení nebo určitého počtu obdržených žlutých karet, následuje disciplinární řízení. Neznám objektivní číselné vyjádření, že tvrdých zákroků přibývá, ale dovolte mi použít statistiku. Rozhodčí u nás v minulém soutěžním ročníku udělili průměrně v jednom utkání I. Gambrinus ligy zhruba 2 žluté karty a pouze v každém sedmém zápase ze 480 odehraných utkání udělili kartu červenou. Jestli to však odpovídá počtu přibývajících tvrdých zákroků, jak uvádíte, je a vždy bude diskutabilní.

Můžete si sami předvolat hráče, aniž byl za zranění vyloučen nebo se zmínka o něm neobjevila v zápise o utkání nebo zprávě delegáta?
Samozřejmě že ano, ale předvolání ještě neznamená trest. I v disciplinárním řízení platí, že provinění musí být prokázáno.

Lze vůbec prokázat případný úmysl?
V případech, kdy dojde například k tělesnému napadení jednoznačně mimo boj o míč, tak se úmysl pochopitelně prokazuje jednodušeji než v situacích, ke kterým došlo v souboji o míč. Ale fotbal přináší celou řadu jiných situací, kdy je k prokázání jakéhokoliv porušení pravidel či chování nutné absolvovat velmi důkladné dokazování v rámci disciplinárního řízení.

Co si myslíte o rozhodnutí anglických kolegů, kteří se zraněním gólmana Petra Čecha vůbec nezabývali?
Rozhodnutí našich anglických kolegů znám pouze z médií a to bylo prezentováno bez zdůvodnění, na základě kterého anglická disciplinárka uvedený závěr přijala. V každém případě je její rozhodnutí třeba respektovat. Osobně však zastávám názor, že celou věc měla anglická disciplinárka nejdřív objektivně prošetřit. Mimo jiné i proto, že na rozdíl od situace, kdy Kaufman se Simpsonem bojovali o míč, který letěl vzduchem, Petr Čech měl při zákroku Hunta míč již nesporně pod kontrolou.

Liberecký Tomáš Zápotočný dostal pokutu 150 000 korun za výroky po jarním utkání Liberec-Mladá Boleslav o "podivném" telefonátu. Nebyla příliš vysoká?
Tomáš Zápotočný mohl být za své chování potrestán zastavením činnosti minimálně na 12 měsíců anebo peněžitou pokutou do výše 500 tisíc korun. Z tohoto pohledu jednoznačně vyplývá, že pokuta 150 tisíc byla Tomáši Zápotočnému uložena na spodní hranici disciplinární sazby.

Je třeba si uvědomit, že jeho vyjádření, které sdělil médiím, nedoložil žádnými konkrétními fakty a i kriminální policie, na základě našeho podnětu, konstatovala, že k žádnému trestnému činu z hlediska případného pokusu o ovlivnění utkání Liberec-Mladá Boleslav nedošlo. Zápotočného vyjádření v hektické atmosféře v závěru minulého soutěžního ročníku velmi výrazně poškodilo jméno fotbalu i účastníků všech fotbalových soutěží.

Po zápasech jsou slyšet i horší výroky, které by se daly charakterizovat jako poškození dobrého jména českého fotbalu. Proč jste se nezabývali například zpochybňováním čistoty nejvyšší soutěže ze strany trenéra Olomouce Petržely?
Disciplinární komise se výroky pana Petržely na základě podnětů Komise rozhodčích a delegátů zabývala a dospěla k závěru, že pan Petržela se disciplinárně neprovinil. Ten, kdo si poslechl pozorně celý jeho rozhovor, tak mohl spolehlivě zjistit, že pan Petržela uvedl, že předcházející větu o čistotě nejvyšší soutěže řekl v nadsázce a že samozřejmě i v další části soutěže budou o výsledky bojovat.

Byli jste některými médii kritizováni za "všeobjímající" paragraf o poškození dobrého jména českého fotbalu. Co všechno se pod něj skutečně vejde?
Nemyslím si, že by kritika tohoto ustanovení byla zvlášť rozsáhlá, navíc jsem zaznamenal, že někteří "renomovaní" kritici neznají význam a souvislosti tohoto disciplinárního ustanovení. Jedná se o provinění, které znevažuje jméno ČMFS, jeho členů, orgánů, funkcionářů a účastníků soutěží, a patří tam jakékoliv jednání, které poškozuje jméno fotbalu před mezinárodními fotbalovými orgány, před veřejností, ve sdělovacích prostředcích a podobně. Ve všech vyspělých demokratických právních systémech, včetně naší republiky, je rovněž zákonem zaručena ochrana osobnosti a pověst firmy. Českomoravský fotbalový svaz, tak jako jiné vyspělé fotbalové svazy, není proto z tohoto pohledu žádnou výjimkou a je pro mě zarážející, že někteří zmiňovaní znalci tuto letitou skutečnost nejenom že nepochopili, ale ani nezaznamenali.

Jak se podle vás osvědčuje novelizace disciplinárního řádu, umožňující ukládat mnohem vyšší finanční pokuty i časové tresty?
Když disciplinární komise přijme rozhodnutí, tak někdy slyším, že trest je nízký, jindy zase, že je vysoký. K minulému disciplinárnímu řádu se vyjadřovali rádoby znalci, že horní hranice trestů jsou nízké, když jsme je novelou zvýšili, tvrdí, že horní hranice jsou vysoké. Tyto názory však vyslovují pouze ti, kteří za disciplinární řízení nenesou žádnou odpovědnost, nemusí před fotbalovou veřejností vysvětlit a obhájit svá rozhodnutí a přitom respektovat všechny podmínky objektivního a spravedlivého rozhodování. Z hlediska disciplinární praxe považuji nynější disciplinární řád za odpovídající.

V našem fotbale se letos víc než dřív objevily vulgární výrazy a urážky samotných aktérů zápasů. Vzpomeňme například sparťana Tomáše Řepku, který urazil kouče tehdy Jihlavy Karla Večeřu, na podzim muselo předčasně na tribunu několik trenérů. Lze nějak zamezit těmto jevům a vůbec přimět aktéry zápasů k větší vzájemné úctě?
Vzájemnou úctu a respekt nevytvoříte tím, že to někomu nařídíte, případně ho za vulgární výrazy či urážky potrestáte. Kultura chování je otázkou výchovy, ale i intelektu každého jednotlivce a například v hráčských kolektivech může být zvýrazněna a prezentována právě jednotlivci, u kterých je vzájemná úcta, slušnost a respektování soupeře součástí jejich životního stylu a morálky.

V létě jste si mnohokrát vyslechl, jak se italský fotbal důrazně vypořádal s korupcí. Nakonec bublina splaskla a tresty jsou podstatně nižší a možná ještě budou sníženy. Cítíte to jako zadostiučinění, že se z italských trestů stala poněkud fraška?
V uplynulých letech, v období naší korupční aféry i po jejím skončení, jsem si přečetl a vyslechl celou řadu velmi zjednodušených a bohužel musím říct až prostoduchých názorů na řešení korupční aféry u nás a například v Itálii, Německu, Polsku či Portugalsku. Přitom ve zdrcující většině těchto názorů nikdo z těch, kteří vynášeli svoje soudy, neměli o těchto kauzách ani ty nejzákladnější informace, o příslušných znalostech ani nemluvě.

Přesto negativně ovlivňovali veřejné mínění a dávali nám za příklad třeba řešení italské či německé korupční kauzy. Pletli si přitom soud s prokuraturami, státní zástupce s policií, disciplinární komise s vyšetřovateli, srovnávali naše zákony se zákony jiných zemí a věci vykládali tak, že nejhorší řešení bylo přijato u nás. Většinou se však jednalo o nepravomocná rozhodnutí a až definitivní verdikty disciplinárních orgánů či soudů daly jednoznačně za pravdu našim postupům.

Disciplinární komise omladila. V čem vidíte největší přínos příchodu nových, tak říkajíc neokoukaných tváří do vámi vedené komise?
Když pominu věkovou strukturu, tak si jenom dovolím připomenout, že 5 ze 7 současných členů Disciplinární komise ČMFS má právnické vzdělání a samozřejmě všichni z nich i zkušenosti z disciplinární fotbalové praxe na různých úrovních našeho fotbalu. Z tohoto pohledu se jedná o velmi odborně erudovaný a kvalifikovaný tým.

Za téměř tři desítky let v disciplinární komisi už jste zažil ledacos. V čem se podle vás nejvíc změnil charakter provinění, za která trestáte?
Chování jednotlivců se stalo v celé společnosti daleko agresivnější, než tomu bylo ještě před několika lety. Ale jak jste již zmínil, bohužel projevy vzájemné úcty a respektu, a řekl bych i pokory, z celé společnosti výrazně vymizely a ani fotbal není výjimkou. A z těchto lidských vlastností či projevů vychází i chování a charakter provinění ve fotbale.

Některým potrestaným funkcionářům a sudím z korupční aféry vypršel disciplinární trest. Nejvíc se hovořilo o Ivanu Horníkovi. Měli by se tito lidé vrátit do fotbalu?
Když se v civilním životě vrátíte z výkonu trestu, máte plné právo se zařadit do aktivního života. Podle mého názoru otázka jejich návratu do fotbalového prostředí po vykonání disciplinárních nebo soudních trestů je především otázkou morální. Osobně bych jejich návrat do fotbalu nedoporučoval.

Jistě sledujete jednání civilních soudů v případech fotbalové korupce, co si myslíte o rozsudcích?
Jednání civilních soudů nejenom sledujeme, ale jejich jednání se náš právní zástupce aktivně zúčastňuje a v případě jejich vyžádání připravujeme i příslušná vyjádření. Do této chvíle je pravomocně ukončena pouze kauza Viktoria Žižkov a Banská Bystrica-Púchov. Tyto pravomocné rozsudky jsou podle mého názoru objektivní.

K neobvyklým případům, které vámi vedená komise na podzim řešila, patřil i vztyčený prostředník Tomáše Řepky směrem k teplickým divákům a výrok bývalého rozhodčího, nyní funkcionáře Kladna Tomáše Čuřína, který sudího Fraňka nazval obhroublým výrazem pro dámské přirození. První zaplatil pokutu 80 000 korun, druhý 35 000 korun, jaký je mezi těmito projevy rozdíl?
Uvedená provinění jsou nesrovnatelná. Tomáš Řepka se vztyčeným prostředníkem zachoval nesportovně vůči teplickým divákům, to znamená veřejně a v průběhu fotbalového utkání naší nejvyšší soutěže. A v jeho případě se jednalo o opakované provinění, protože se disciplinárně provinil již vůči tehdejšímu trenérovi Jihlavy Karlu Večeřovi. Sportovní ředitel Kladna Tomáš Čuřín hrubě urazil rozhodčího Fraňka bez účasti veřejnosti, pouze v úzkém kruhu rozhodčích a jednalo se o jeho první provinění. Navíc se pan Čuřín rozhodčímu Fraňkovi následně, ještě před disciplinárním řízením, omluvil.

Karel Felt, Sport.cz, Právo

Zrušit


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..