Článek
Vrátil jste se do nejvyšší domácí fotbalové soutěže z Itálie, získal se Spartou dva mistrovské tituly, ale zažil jste také hodně urážek z hledišť. Nelitoval jste svého návratu?
Nelitoval, protože jsem věděl, do čeho jdu a co mě čeká. Byl jsem na to připravený. Navíc jsem se vracel proto, že už jsme chtěli žít doma a ne v zahraničí.
Vás nemrzely urážky, které se sypaly na vaši hlavu, i když jste byl stále oporou reprezentace?
Příjemné to nebylo, ale srovnal jsem se s tím. Bohužel, tak to prostě u nás je. Fanoušci Slavie nemohli unést, že jsem si vybral Spartu. V zahraničí to mají hráči, kteří přestoupili od jednoho rivala k druhému, také těžké. A že nám nadávali jinde mimo Prahu, to je smutný úděl Sparty.
Co pro vás tedy bylo největším překvapením, nebo zklamáním?
Poloprázdné stadióny. V Anglii, Portugalsku i Itálii jsem byl zvyklý na plné ochozy. Tady bylo často prázdno, a to ještě na Spartu diváci chodí doma i venku. Jiná mužstva jsou na tom mnohem hůř. To byl takový největší skok. A zřejmě nejen pro mne.
Kvalita hry vás nepřekvapila?
Ta ne, měl jsem kontakt s českým fotbalem. Liga není tak špatná, jak se někdy říká nebo píše.
Doporučil byste návrat do ligy i dalším fotbalistům, kdyby se vás zeptali?
To je velice individuální. Pro některé hráče to může být krok vzhůru, příležitost se znovu rozehrát. Jiní na stará kolena získají i domácí titul. Jsou ale další, kterým se návrat nepovede. Nedá se najít šablona, protože skutečně hodně záleží, odkud a kam jdete. Kamarádovi Pavlovi Nedvědovi bych ale návrat nedoporučil, měl by to hrozně těžké. Lidé dovedou být velice zlí.
Zmínil jste návraty vydařené i nepovedené. Co říkáte Tomáši Junovi, který patří do té druhé kategorie...
Vracel se za složité situace. V Turecku nehrál a přišel do Sparty, která byla jiná, než jakou opouštěl. Navíc se jí nedařilo. Tomáš je hodně tichý kluk, asi to těžce nese, ale sám si z toho těžko pomůže. Nahoru mu musí pomoci celá kabina, jenže on už v ní nemá kamarády, jakým byl třeba Lukáš Zelenka.
Jak vypadá váš aktuální zdravotní stav?
Velmi dobře a nejen podle testů. Sám se také cítím v pohodě a individuálně trénuji. Nic ale nechci zakřiknout. Uvidíme.