Článek
Překonala realita očekávání, se kterým jste do Plzně přicházel?
Upřímně, představu jsem tehdy neměl téměř žádnou. Věděl jsem, že jdu do klubu, který vyhrává českou ligu, startuje v evropských pohárech. Šlo o velkou výzvu. Dokázat sám sobě, že na to mám. Ten rok a půl pro mě byl...
... pohádkový?
Beru to tak, že v Plzni jsem konečně začal hrát fotbal. Zachytal jsem si Evropskou ligu, Ligu mistrů. A pár zápasů v lize, ve kterých šlo o titul. Nikoli o záchranu, jak jsem býval zvyklý. Beru plzeňskou štaci pozitivně.
Když se ohlédnete rok a půl zpátky, co se vám po sestupu s Příbramí honilo hlavou?
Myšlenek bylo víc. Fotbal dělám, protože mě baví. Neberu ho jako zaměstnání, jako většina jedinců. Sestup byl pro mě šokem. Sice jsem hrával vesměs o záchranu, ale nikdy jsem si nepřipouštěl, že bych z ligy mohl spadnout. Najednou to byla realita.
Jaké myšlenky jste měl?
Chtěl jsem pokračovat, ale věděl jsem, co druhá liga obnáší, prošel jsem jí. Sám jsem byl zvědavý, jak budu fungovat. Objevily se i myšlenky, že s fotbalem za nějaký čas skončím. Mám tři děti, trápit se někde a chodit domů otrávenej... Taková varianta se mi nezamlouvala.
Byla ve hře možnost, že fotbal opustíte úplně?
Říkal jsem si, že půlrok do zimy vydržím, získám čas na rozmyšlenou. Možností byla a je spousta. Jsem zdravý, můžu dělat spoustu věcí. Teď je ale výhled jiný, končit se mi určitě nechce.(směje se)
Tehdy se Viktorii zranila jednička Matúš Kozáčik. Říkáte si, kde byste nyní byl, kdyby se nezranil?
Tohle nemá smysl řešit. Většina věcí, které přijdou, se děje souhrou několika náhod.
Věříte na osud? Že vám v Plzni vykompenzoval období, během kterého jste znal vlastně jen boj o záchranu?
Nepatřím mezi ty, kteří pláčou, pokud se věci nedaří. Nikdy nic nebalím. Jestli něco přijde nebo nepřijde, tím se nezaobírám. Člověk tomu ale musí jít naproti. Prací, přístupem, životními postoji. Pak si ho to najde.
Jste životní optimista?
Myslím, že jsem racionální, pragmatický. Když to shrnu, nejsem extrémní optimista, ani přehnaně negativní člověk.
Působíte jako flegmatik.
Trochu asi jo, ale vytočit jde každý člověk. I sebevíc flegmatický. Taky mám momenty, kdy to se mnou pěkně hne.
Angažmá v Plzni jste odstartoval výborným výkonem v odvetě play off Evropské ligy v Larnace, vychytal jste postup do skupiny. Byl pro vás zápas na Kypru znamením, že se ve Viktorii prosadíte?
Nechci podceňovat Příbram, ale Plzeň je jiný svět. Od zázemí, po obyčejné fasování věcí po stadion a regeneraci. Byl jsem prostě rád, že v Plzni jsem. Neřešil jsem, jestli chytám nebo nechytám. Chtěl jsem být připravený, kdybych šel do brány.
Po Larnace se na vás ale snášela chvála ze všech stran.
Není mi dvaadvacet, jsem nad věcí. Příští zápas mi může proklouznout balon mezi rukama a bude všechno jinak.
Říkáte, že Plzeň je jiný svět. Překvapilo vás v klubu něco?
Spíš jsem si utvrdil představy, které jsem o Viktorce měl. Člověk má vítěznou mentalitu v sobě. I když nevyhrává každý týden, jako předtím v Příbrami. V Plzni je to ale rozjeté, vezme vás to s sebou.
Tým se dokáže v důležitých momentech vybičovat, většinou je zvládá. I díky původnímu plzeňskému jádru, jehož části ve Viktorii nadále jsou.
Souhlasím. Je tu Limba (obránce David Limberský), Plzeňák každým coulem. A další kluci z původního jádra okolo něj. Klub si navíc vybírá jako posily hráče, kteří nejsou sobci. Ve Viktorce se tvoří tým, ne jednotlivci.
To se ukázalo i na podzim, kdy jste dokázali vyhrát dva závěrečné duely v Lize mistrů a uhájit třetí příčku ve skupině. Mimochodem, v Champions League jste debutoval stylově: na stadionu Realu Madrid. Jak s odstupem času zápas vnímáte?
Především jako obrovský zážitek. Tři roky zpátky jsem přemýšlel, že seženu letenku a lístek a poletím se na Ligu mistrů podívat. Najednou jsem Champions League zažil jako hráč. Neskutečný. K tomu mistrovský titul, osmifinále Evropské ligy. Liga mistrů na San Bernabeu je ovšem velká třešnička.
Ukořistil jste dresy gólmanů Realu Navase a Courtoise?
Dresy nesbírám. Na venkovní zápasy Ligy mistrů se mnou ale jezdili manželka se synem. Oba dresy jsem synovi po zápasech hodil na tribunu. Takže je má on.
Byl pro vás ještě silnějším zážitkem postupový vítězný zápas s AS Řím?
Myslím, že Liga mistrů byla zážitkem celkově. Všichni o ní básní, ale kdo ji nezažil... Opravdu nádhera. Před rokem a půl jsem chytal poprvé skupinu Evropské ligy, už tam pro mě byly zápasy zajímavé. Liga mistrů je ještě o dvě úrovně výš.
Po výhře nad Římem jste ale v Doosan Areně slavili postup...
Když vezmu dva vítězné zápasy, na CSKA a doma s Římem, z pohledu gólmana se mi víc líbil zápas v Moskvě. Ten jsem si užil víc. V Plzni s námi hnul poločasový výsledek z Madridu, který prohrával s CSKA, a my jsme museli Řím porazit.
Což se povedlo. Závěr podzimu Viktorii vůbec vyšel, nemrzelo vás, že je zimní pauza?
Říkám vždycky, že je škoda, že podzim končí. Volno a přecházení do přípravy mě moc nebere. Přivítal bych, kdyby se hrálo v kuse. Nebo jen s krátkou přestávkou, jako v Německu.
Do jara vstoupíte se čtyřbodovou ztrátou na Slavii. Nakolik věříte obhajobě titulu?
Nemáme důvod nic vzdávat. V tříbodovém systému jde o zanedbatelné manko. Druhé jarní kolo máme Slavii doma, začátek bude moc důležitý.
