Rubriky:

1. liga

Trenér roku Lavička: Nemusím křičet, abych byl slyšet

14. února 2007 08:41 - LIBEREC/PRAHA

Je nejlepší v Česku. Vítězslav Lavička ovládl během šesti měsíců dvě ankety hledající nejlepšího tuzemského trenéra. Dvakrát porazil suveréna minulých let Karla Brücknera, kouče reprezentace. Vůdce liberecké lavičky však odmítá, že je tak mimořádný.

 

PRÁVO/Michaela Říhová

"Jsem součástí libereckého týmu. Je to vyjádření kvalitní práce všech v klubu," zůstává tradičně skromný třiačtyřicetiletý trenér. Byť měl v kapse medaili pro mistra ligy, triumf v novinářské anketě a jasně vyražený rukopis na libereckém vzestupu, do poslední chvíle o svém triumfu netušil. "Byl jsem překvapený. Jedinou mojí nadějí bylo místo v první řadě," usměje se a nezapomene připomenout trenéry Žaloudka a Ježka, jimiž se nechává inspirovat. "Bohužel už nejsou mezi námi," sklopí zrak.

Neopomene vyzdvihnout ani kouče národního týmu. "Svůj úspěch neberu jako porážku Karla Brücknera. Moc si ho vážím lidsky i profesně. Nebral jsem to jako souboj mezi námi, přestože jsem samozřejmě měl na paměti, že poslední ročníky vyhrával. A zcela zaslouženě."

Rok splněných přání

Minulých dvanáct měsíců proměnil Lavička v rok splněných přání. "Měřeno trofejemi, určitě byl úspěšný. Získali jsme titul, v evropských pohárech jsme odehráli řadu kvalitních zápasů. A po podzimní části máme slibně rozehranou ligovou soutěž," vypočítá trenér severočeského úřadujícího mistra. Jedna třpytka však v kolekci přece jen chybí. "Nedostali jsme se do Ligy mistrů. Slyšet znělku téhle prestižní soutěže a být na lavičce jako přímý aktér, to je největší motor našeho snažení," vypráví zasněně. K naplnění tohoto cíle však musí Liberec obhájit ligový titul nebo skončit druhý, aby se mohl o prestižní soutěž ucházet v předkole. Přitom Lavičkův tým opustili dva klíčoví hráči. Stoper Zápotočný a brankář Čech. "Byli to pilíře základní sestavy. Ale věřím, že jsme schopni je nahradit," prohlašuje odhodlaně trenér.

Odchod Zápotočného se stal podle očekávání pod Ještědem citlivým tématem. Kapitán chtěl odejít do zahraničí a odmítl prodloužit smlouvu. Vedení reagovalo přeřazením do divizní rezervy. Trenér neměl protizbraň. "Za dané situace jsem rád, že Tomáš je na zahraničním angažmá. Bylo to nejlepší rozumné řešení pro všechny strany. Itálii si rozhodně zasloužil."

Ostatně otázka vztahu klubového bosse Karla s charismatickým trenérem se v závěru roku stala často přetřásaným tématem. Šéfovi údajně nejsou po chuti příliš měkké metody kouče Lavičky. Může osobní úspěch upevnit trenérovu pozici? "To by byly jen spekulace. Rozhodující jsou výsledky," má jasno Lavička.

Správná cesta

Z triumfu v anketě Zlatý míč a následně Trenér roku lze tušit, že je rodák z Plzně na správné cestě. "Mám určitý styl práce. Každý se vyvíjíme, ale já chci jít touto cestou dál. Moc dobře přitom vím, že trenérská práce je tanec na hraně, kde úspěch jde ruku v ruce s neúspěchem. A ta hrana je hodně ostrá," vykládá Lavička.

Úspěchy posledních měsíců mu přinesly velkou osobní slávu. On však znovu opakuje: "Jsem týmový hráč. Kdyby se kterékoli z ocenění dalo rozkrájet, patřil by díl každému v Liberci. Ostatně ty ceny rozhodně nemám někde doma, ale v kanceláři na stadiónu. Patří přece i mým kolegům," pokrčí rameny na znamení, že světla ramp představují jen nadstavbu, která prostě k fotbalu patří.

"Třeba první řada při vyhlášení Fotbalisty roku pro mě byla hodně nezvyklá. Ale měl jsem po boku manželku, která mi dodávala sílu. Navíc doma u televize mi naše dvě dcery držely palce. Prostě se držím hesla, že nemusíte křičet, aby vás bylo slyšet," vystihuje svoji cestu ke slavě s úsměvem na rtech Lavička.

Radek Malina, Sport.cz, Právo

Zrušit


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..