Článek
Tomáši, tak nejprve o tom, co právě končí - o soustředění. Jaké to bylo ve Španělsku?
Bylo to dlouhé. Ale ne, že by to bylo k nevydržení. Byly tady dobré terény, skvělé zázemí, hotel a od poloviny pobytu i počasí. A především jsme si vyzkoušeli další nové věci na hřišti. Sehráli jsme důležité čtyři zápasy. Pobyt ve Španělsku byl určitě hodně užitečný. Brzy se to ukáže v lize.
Byla to první příprava pod trenérem Bílkem. Co můžete říci k muži, který Vás určil kapitánem?
Jeho příchod byl pro Spartu nový impuls. Celé mužstvo vycítilo novou atmosféru a navíc přišly i výsledky, což samozřejmě moc pomohlo. Michal Bílek je tvrdý a náročný trenér a ví, co chce. Odvedl pořádný kus práce, hned nás vytáhl na první flek. Umí pracovat s hráči, což je jeho velká přednost. Jako člověk je lidský, má autoritu a zároveň je přístupný.
Jaká byla Vaše reakce, když vám to oznámil trenér Michal Bílek? A jak Vám to řekl?
Trenér si mě zavolal a řekl mi to v rámci rozhovoru, který byl delší. Myslím v tom smyslu, že jsme se zrovna bavili i o jiných tématech a nebylo to jen o mém kapitánství.
Mluvili jste i o vztahu kapitána a médií?
Ano. Řekl mi jasně, abych počítal s tím, že kapitán vystupuje před médii.
Jak Vy vnímáte roli kapitána Sparty, kterým se právě stáváte?
Kapitán je prostě prodloužená ruka trenéra. To se sice tak říká, ale já tomu věřím a toto chci naplňovat i ve Spartě. I kapitán je jenom člověk. Všichni v týmu jsme kamarádi, i když si třeba vynadáme, ale jedeme dál. To se týká každého, včetně kapitána. Kapitán spojuje mužstvo a realizační tým. Ale samozřejmě musím myslet i na vystupování na hřišti vůči rozhodčímu. Funkce kapitána je to pro mě hodně zavazující. Uvědomuji si to. Budu muset být ještě více klidnější a zodpovědnější. Za tým ale musíme bojovat všichni, celý mančaft. Chceme vyhrávat a tomu musí odpovídat i naše nasazení.
Jste poprvé určen oficiálně kapitánem nebo jste již kapitánskou pásku někdy nosil?
Kapitánem jsem byl už ve Fiorentině ke konci mého působení. Ve West Hamu jsem měl být, byl jsem jedním z kandidátů, ale odmítl jsem to. Byli tam starší, přenechal jsem jim to. Nebylo by to vhodné. Nakonec dělal kapitána Sheringham.
Je třeba nějak usměrňovat tým, chystáte něco třeba s mladými sezení nebo něco podobného?
To ne. Ti kluci jsou dospělí a vyspělí na to, abych je vychovával mimo hřiště. Není třeba naše mladé vychovávat nebo vést k úctě. Když něco řeknou vůči starším a naopak, je to spíš legrace.
S jakými očekáváními vstupujete do jarní části v roli kapitána?
Nebudu předem všem slibovat hory doly. Že budu hodný, že budu sekat latinu, smát se na všechny strany, milovat všechny okolo. Taková prohlášení ode mě nečekejte. Ale budu se chovat podle toho, že jsem kapitánem Sparty. To určitě ano.
Jak jste snášel tlak ze strany novinářů?
Vůbec jsem to neřešil, soustředil jsem se jen na fotbal.
Připomeňte, jak jste vůbec, kdy a za jakých okolností přestal mluvit s novináři?
Vše se událo po disciplinárce (kauza Řepka - Večeřa - pozn. red.). Bylo to jednostranně prezentováno, nechtěl jsem mluvit, protože by se cokoliv obrátilo proti mě. Následně pak vznikla určitá dohoda v klubu.
Co Vás pak štvalo? Nemluvil jste, ale stejně se o Řepkovi psalo. Ba dokonce ještě více...
Někdy mě mrzelo to, že jsem se nemohl obhájit. Média začala hřešit na to, že nemluvím. Ale ani s tím jsem si příliš hlavu nelámal. Spíš to vnímali lidé kolem mě, především rodina. Chápu, že jsem pro noviny objekt, který dělá rozruch a na to noviny čekají. Za mnou novináři chodili, protože věděli, že řeknu něco, co jiní ne a to, co vzbudí u ostatních velké reakce.
Přineslo Vám "nemluvení" s tiskem větší soustředěnost a klid na fotbal?
To si nemyslím. Vím, že se říká, že jsem se soustředil víc na fotbal a mé výkony byly kvalitnější než předtím. Možná jsem měl o něco víc času... Za prvé, takhle to nechci hodnotit a za druhé jsem přesvědčen, že bezprostřední vliv na výkony na hřišti ta situace neměla žádný.
Jste si vědom i nějakých vlastních chyb, které se staly?
Jistě, nikdo není dokonalý, stále je co zlepšovat. Umím přiznat chyby i sám sobě. Když na hřišti něco pokazím, udělám minelu, tak se omluvím: „Hoši, sorry". Umím přiznávat chyby a jsem si jich vědom. A naopak je třeba povzbuzovat se navzájem a to není role jen kapitána.
Neuškodilo Vaše mlčení klubu - Spartě jako takové?
Myslím, že ne. Naši fanoušci byli na podzim vynikající. Máme skvělý průměr návštěvnosti. Lidi samozřejmě přišli i na mě a podle mého na to nemělo vliv, zda mluvím či ne.
Budete ve svém projevu mimo hřiště nějak opatrnější?
V této roli je třeba být víc diplomatický, budu volit jiná slova, ale názory měnit nebudu.
Nebude snadné Vás nějakou otázkou vyprovokovat?
Jsem a budu klidný. Nenechám se vyprovokovat. I když tuším, že se bude číhat na moje zaváhání. Jsem na to připravený.
Co média v zahraničí a u nás. Malé srovnání...
Venku jsou také kritičtí novináři, umějí do hráčů pořádně zajet. Umějí napsat hrozné věci. Ale mají hranice. Obecně platí, že preferují psát pozitivně. Jsou kritičtí a hledají skandály, které opravdu jsou. Ne umělé. U nás se mi zdá, že některá média spíše hledají ty negativní věci. Lidé, kteří ten fotbal neznají o něm musejí mít, kdyby dali jen na noviny, hrozné ponětí. Média venku lidi na fotbal spíše lákají, protože vědí, že to pomůže jim samotným.
Co chcete vzkázat fanouškům?
Slibovat - to není nic pro mě. Řeknu to takhle - chceme vítězit. Chceme vyhrát titul i domácí pohár. Chci, aby lidé přišli na Spartu v co největším počtu. Uděláme pro ně maximum, chceme mít plný stadion.
Na jaře čeká Spartu boj o titul. Je Sparta připravena?
Celou zimu jsme pracovali poctivě, odhodlaně. Udělali jsme dobrou přípravu. Teď si musíme splnit cíle, které jsme si vytyčili. Kvalita v našem týmu je. Přišel Kulič i další posily - Mareš, Hušek, Ančic, Poštulka, Kučera... Věřím, že to dokážeme.
Na Spartu bude velký tlak. Očekáváte to?
Sparta by se neměla rozptylovat okolními vlivy. Musíme vnímat jen fotbal a soustředit se na vlastní výkon. Sparta nemá zapotřebí brečet a vymlouvat se. Jsme dostatečně silní na to, abychom dosáhli určených cílů, žádné výmluvy neexistují.
