Článek
„Jiný už nebudu. Prožívám to a nezáleží, jestli jsem na tribuně nebo na hřišti, i když tam mě to vtáhne ještě trochu víc. Pokud nemám trávu pod nohama, je to horší," přiznává Rada, který dostal dvouzápasový flastr a pokutu 30 tisíc korun navrch za urážky rozhodčího. „Akceptuji to, ale snad jako první jsem dostal dva tresty za jednu věc, zákaz a ještě pokutu. Připadám si jako pokusný králík..." absorbuje dvojitou sankci se smíšenými pocity.
Přijmout je však musel, a tak partii s Baníkem strávil v hledišti. „Je to hodně jiné, ale naštěstí nejste od hřiště tak daleko," srovnává Rada. Na Střelnici seděl ve druhé řadě. Kousek od stříšky kryjící střídačku. Když měl něco na srdci, stačilo udělat krok a naklonit se. „Na utkání jsme byli připravení, věděli jsme, kdo co má dělat. Ale Petr seděl za námi za lavičkou, on je v každém utkání hodně hlučný, takže hráči ho na hřišti slyšeli. A když něco potřeboval, bavili jsme se normálně přes plot," popisuje komunikaci jeho asistent Zdeněk Klucký.
Trenér Jablonce Petr Rada během utkání.
Ze začátku se Rada ještě držel. „Protože jsem viděl, že hráči do zápasu vstoupili dobře. Poměrně to fungovalo, takže jsem byl v klidu," vysvětluje jeden z největších bouřliváků mezi trenéry.
Postupem času ho partie pohlcovala víc a víc. Když střela z hranice šestnáctky jen těsně přelétla břevno, drbal si hlavu. „Ať Jovo drží stranu, ať Jovo drží stranu," vzkazoval Jovovičovi a upozorňoval na pokyny svým tradičním hvizdem. „Z tribuny to jde slyšet snad ještě víc než z lavičky, takže myslím, že nehrálo žádnou roli, že nebyl na střídačce. Maximálně neměl žádný kontakt s rozhodčími, ale slyšet byl. Já ho slyšel i v Plzni na osmdesát metrů," poznamenává s úsměvem gólman Vlastimil Hrubý.
Brankář Jablonce Vlastimil Hrubý během utkání na Spartě.
V pauze Rada zamířil do kabiny. Když pak brzy po přestávce jeho tým zahrával penaltu, Rada se dostal do svého typického varu. „Byla?" zajímal se. Neposeděl, z druhé řady vyběhl o čtyři stupně výš. Samotnou exekuci nesledoval. Avšak když Michal Trávník desítku proměnil, radostí pumpoval rukou a křičel: „Jóóó!" Pak byl na nohou docela často. „To jsem se pomalu dostával do provozní teploty," uznává. Odložená bunda toho byla důkazem.
„Na tribuně byl jen v uvozovkách," glosuje s úsměvem Michal Trávník. V Edenu to dnes bude jiné. Radovy pokyny ve vřavě nejspíš zaniknou. Obzvláště jestli Plzeň v o dvě hodiny dříve hraném mači se Spartou klopýtne. To pak sešívaným stačí ke zlaté jistotě vítězství.
