Článek
„Už před zápasem jsem si říkal, že proti Jablonci se nám doma nedaří a v šatně jsme si připomínali poslední dva duely v Edenu, které jsme prohráli," říkal Kolář.
Když pak Holešova parádní rána zapadla do sítě, hned mu vzpomínka na neutěšenou sérii naskočila znovu. „Běželo mi hlavou, že už zase prohráváme a s Jabloncem nám to prostě nevychází," přiznával. „Už nevím, co mám dělat, protože poslední dobou se proti mně soupeři trefují jen takhle. Doufám, že už taky něco chytím," lamentoval Kolář nad parádním zásahem Holeše a v připomínce Kovaříkovy dělovky do šibenice z předešlého ligového duelu s Plzní.
„Ondra to má těžké, protože při našem stylu hry čelí buď sólovým nájezdům nebo tutovkám protivníka. Zákroků si v utkání připíše jen pár. A poslední dobou každý, kdo při utkání s námi kopne míč na branku, trefí šibenici," hájil gólmana trenér Jindřich Trpišovský.
Kolář pak byl vlastně bez práce. Jeho spoluhráči se nastěhovali na polovinu Jablonce a zaměstnávali gólmana Hrubého, který však odolával a inkasoval jen jednou. Po pauze se ale octl v hlavní roli znovu Kolář. Po útočné standardní situaci Slavie se totiž zčista jasna řítil směrem k brance Pražanů osamocený Jovovič. A brankář domácích jej vyrazil atakovat až téměř k půlící čáře.
„Moje chyba, prostě blbost. Neměl jsem takhle vyběhnout. Ale když už jsem byl rozběhnutý, nezastavoval jsem. Nechtěl jsem hlavně faulovat a snažil se ho rozhodit. Věřil jsem, že branku z takové dálky netrefí. A když šel míč mimo, spadl mi kámen ze srdce," přiznával. Záhy pak tasil skvostný zákrok při hlavičce Doležala mířící do branky.
Když Souček v pětaosmdesáté minutě napálil míč do branky, byl Kolář v euforii. „Já jsem nepočítal, že by Plzeň se Spartou ztratila, a tudíž by nám dala šanci na domácí oslavy. Chtěli jsme v utkání hlavně udržet pětibodový náskok na Plzeň. Věřím, že nyní titul vybojujeme už v Ostravě," přál si Kolář při vidině nedělního duelu.
„Za žádnou cenu se nechceme stresovat až do posledního kola a honit jeden potřebný bod při posledním domácím utkání se Spartou, protože tenhle vzájemný zápas je vždy ošidný," přemítal Kolář a nijak neskrýval, že už se těší na konec sezony: „Máme už jednapadesát zápasů a psychická únava se nasčítá stejně jako fyzická. Pro mě v brance jde zvláště o těžké okamžiky, protože za celý zápas na mě jdou třeba dvě tři střely, ale přitom je potřeba ani na okamžik nevypadnout z koncentrace."