Článek
Spoluhráč Vlček před ním trefil tyč, on sám pak protlačil míč do sítě pod tělem brněnského brankáře Lejsala. Běžela už 85. minuta. „Krásné, vždyť moc gólů nedávám, vítězství je pěkný dárek k narozeninám,“ usmíval se devětadvacetiletý slovenský autor rozhodující branky.
„Kluci ve sprše mi v nadsázce říkali, že mužstvo drží slovenští bratia,“ pravil a přiznal, že od 70. minuty nemohl odtrhnout oči od ubíhající časomíry. „Ale věřil, jsem, že se obrat povede, i když jsme z tlaku žádné šance neměli,“ pokračoval.
„Bylo to těžké, o to více to chutná,“ liboval si Dušan Švento, další ze slávistických dobyvatelů brány Moravanů. Ti od osmé minuty vedli zásluhou premiérové prvoligové trefy Tomáše Oklešťka. Dvacetiletý střelec zůstal po rohu nečekaně zcela sám u brankáře.
„Měl jsem mu hlavně clonit, aby nemohl ven, ale přilítlo to ke mě, kopl jsem do toho a padlo to tam,“ popisoval, ale nakonec mu stejně jako jeho spoluhráčům zbyl jen smutek.
Krajčík litoval laciného gólu
„Nabídli jsme jim ale hodně laciný gól,“ kroutil hlavou Krajčík. „A ještě jsme tak umocnili taktiku Brna s posílením bránění středu hřiště,“ poznamenal kouč domácích Karel Jarolím.
Na hřišti řádili běhaví brněnští mladíci, záhy zdárně rušili domácí akce. Trio protřelých matadorů Wagner-Zelenka-Pacanda zůstalo jen na lavičce. Slavia, silná v rychlých protiútocích a spíše na hřišti soupeře, se trápila.
„Oni zalezli, nikam se nehrnuli a nám dobývání nesvědčí,“ řekl Krajčík. „Nehráli jsme vyloženě zanďoura, byl to dobrý fotbal, rozhodl náhodný vyrovnávací gól, tlak domácích po něm rostl,“ mínil brněnský Patrik Siegl.
Trenér Mazura příčítal obrat nezkušenosti
Mezi tyče pořádně červenobílí zamířili až po pauze. Ale o body nepřišli. Brazilec Michel Costa s pomocí Mazuchovy teče skákavou střelou z 20 metrů při svém vůbec prvním ligovém startu v 79. minutě vyrovnal.
„Mladíkům přece jen chybějí zkušenosti,“ přemítal o důvodech obratu skóre kouč hostů Josef Mazura. Přitom jeho tým mohl jednogólový náskok ve druhé půli ještě zvýšit. Střeštík se ze strany hnal sám na Vorlovu bránu, ale minul ji. „Asi by to pak vypadalo jinak,“ posteskl si Mazura, zato slávisté se po Krajčíkově trefě mohli radovat.
„Ale asi to bude bez oslavy, musím na Slovensko na reprezentační sraz,“ pravil Krajčík s tím, že první místo v tabulce po čtyřech letech mohlo působit jako břímě na jeho tým. „Teď nesmíme ztrácet doma,“ nabádal s předstihem před dalšími bitvami.
