Hlavní obsah

Poborský: Po sezóně definitivně skončím, počítal jsem s tím

Všechna pro a proti dlouho probíral Karel Poborský, až došel k jasnému rozhodnutí. Po letošní sezóně pověsí kopačky na hřebík. "Především mi chybí motivace denně tvrdě trénovat. A šidit něco, to neumím. Nová sezóna mě už prostě neláká," říká rekordman v počtu reprezentančních startů v rozhovoru pro Právo.

Článek

Oznámil jste, že po sezóně skončíte s aktivním fotbalem, je to opravdu definitivní?

Je to definitivní a neuvažuji, že bych to po sezóně změnil.

Co vás k tomu vedlo?

Není to náhlé rozhodnutí, počítal jsem s tím, probíral jsem to i s rodinou. Ta mi řekla, že to je na mně. Pro ni se po návratu z ciziny a konci v reprezentaci stejně moc nezmění. Tohle rozhodnutí nebylo lehké, zrálo ve mně dlouho. I loni, kdy jsem nemohl hrát kvůli dlouhodobé nemoci, ale po ní jsem to chtěl ještě zkusit.

Sehrála v tom nějakou roli nová funkce vedoucího českého reprezentačního mužstva?

Těch věcí bylo víc, a tohle přišlo vlastně až po tom, co jsem se rozhodl. Možná to trochu uspíšilo moje oznámení.

Prozradíte hlavní důvod?

Je to opravdu souhra všeho možného. Především mi chybí motivace denně tvrdě trénovat. A šidit něco, to neumím. Nová sezóna mě už prostě neláká. Dělám i další funkce, v představenstvu Dynama České Budějovice, teď k tomu přibude reprezentace, podnikám. Ani čas se nedá zastavit a jednou by to stejně muselo přijít.

Zdraví v tom také hrálo roli?

Určitě, ale teď se cítím v pohodě, v rámci možností. Zranění v zápase s Mladou Boleslaví v tom roli nehrálo. Není nijak vážné. Sezónu dohraji a rozloučím se na trávníku.

To si nezahrajete někde třeba nižší soutěž?

O tom zatím neuvažuji.

Stal jste se novým technickým vedoucím národního mužstva, co od této funkce očekáváte?

Kolem reprezentace jsem se pohyboval, i když jsem loni po mistrovství světa skončil. Nepůjdu tedy do neznámého prostředí. Mým úkolem bude zajišťování servisu, tedy všech technických věcí kolem národního týmu. To znamená cesty, hotely, zápasy i zápisy o utkání, organizační schůzky. Všechno tohle dělal Jaroslav Dudl, který mi bude pomáhat. Chtěl bych dodat, že tato funkce není placená.

Už jste o své nové roli hovořil s trenérem Karlem Brücknerem?

Osobně zatím jen s manažerem Vlastimilem Košťálem, který mi tuto funkci nabídl a já dlouho neváhal, protože svůj život chci dál spojovat s fotbalem. S trenérem Brücknerem se sejdeme v příštích dnech a řekneme si svoje představy. Nevidím v tom problém, známe se dobře, jen moje role teď bude jiná.

To byste mohl přemluvit Pavla Nedvěda k návratu, levý záložník jeho kvalit týmu chybí...

O tom jsem s Pavlem, alespoň zatím, nemluvil. Ale v první řadě by vše záleželo na zájmu kouče a především na něm samotném.

Vedoucí mužstva svým způsobem odpovídá i za dění na soustředěních...

Jestli narážíte na to, co se stalo po zápase s Německem, tak rovnou říkám, že žádného hlídače dělat nebudu, abych honil hráče do postele. Jsou to dospělí lidé a tohle byla ojedinělá záležitost, kterou nejen já považuji za uzavřenou. Teď je třeba obnovit vnitřní řád, semknout se v jeden tým. Nemám z toho obavu, kvalifikace je pořád dobře rozjetá.

Už jste se zmínil o své funkci šéfa představenstva v Dynamu, navíc i podnikáte, jste spolumajitelem několika firem. Dá se to skloubit s reprezentací?

Troufám si říct, že bez problémů. V Dynamu i firmách spíš dohlížím, nebo se podílím na řízení, aby všechno fungovalo, jak má, a lidé dělali dobře svoji práci. Vždycky jsem byl náročný především k sobě, a totéž chci od druhých. Mám už nějaké zkušenosti z řízení spolupracovníků i organizování různých činností, takže ty uplatním a nové získám. Všechno to je o profesionálním přístupu, odpovědnosti, důvěře a splnění úkolů. Snažím se obklopovat lidmi, kterým věřím a oni věří mně. V reprezentaci to nebude jiné.

Kdy se ujmete nové funkce v národním mužstvu?

Pojedu už na kvalifikační zápas do Walesu, ale to se spíš budu hlavně dívat. Od srpnové přípravy v Rakousku už bych měl funkci oficiálně vykonávat, ale ten proces bude postupný.

Nebude vám fotbal přece jen chybět?

Budu u něj pořád hodně blízko. Samozřejmě že určitý čas mi chybět bude, ale to je o zvyku. Půjdu si třeba zaběhat nebo zatrénovat. Nejsem první, kdo s aktivním fotbalem skončil.

Reklama

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články