Rubriky:

1. liga

Pecka táhne Boleslav, jiní kanonýra nemají

2. května 2007 09:11 - PRAHA

Král ligových střelců je z klubu mistra! Tohle pravidlo se v posledních deseti ligových ročnících naplnilo sedmkrát. Letošní sezóna zatím až na výjimku mladoboleslavského Pecky potvrzuje v minulém ročníku počatou kanonýrskou nouzi. Borci z klubů prahnoucích po titulu mají mušku stejně nejistou, jako je sama situace na čele tabulky.

 

Sport.cz

„Dobrý střelec by měl dávat mezi patnácti až dvaceti brankami za sezónu. A pravidelně. Pak by si mohl říkat, že je kanonýr,“ vynáší nemilosrdný soud útočník Sparty Libor Došek, sám s deseti ligovými zásahy adept na korunu pro nejlepšího střelce.

Po pětadvaceti kolech je nejproduktivnější Luboš Pecka z Mladé Boleslavi. Vstřelil patnáct branek. „Hrajeme hodně na něj. Pohybuje se před brankou, má skvělý výběr místa. Z jeho schopnosti být ve správný čas na správném místě těží celý tým,“ cení si Peckových služeb Dušan Uhrin ml., trenér Středočechů.

Lídr nesází na jedince

Další adepti v boji o ligový trůn se však na tak produktivního muže spolehnout nemohou. Druhá Sparta má desetibrankového Doška, třetí Savia devítigólového Vlčka. A lídr z Liberce? Jeho nejlepším střelcem je Blažek s pěti zásahy. „Byli bychom raději, kdyby v našem týmu byl vyložený střelec. Na druhou stranu mě těší, že se umíme o tíhu odpovědnosti rozdělit. Jsme pak pro soupeře hůře čitelní,“ přemítá trenér Severočechů Vítězslav Lavička.

„Jestliže je v týmu víc střelců, mezi nimiž nikdo nevyniká, ale umějí se trefit všichni, jako je to třeba teď v Liberci, má to něco do sebe. Hlídat třeba pět borců, kteří umějí vypálit dobře z různých vzdáleností, to je nesmírně těžké. Na druhou stranu jeden střelec, je-li ve formě, mužstvo táhne. Soupeři se na něj sice mohou připravit, jenže zase vytváří prostor pro spoluhráče,“ přemítá Došek o nejvhodnějším formátu.

„Je dobře, kdy mužstvo má alespoň jednoho hráče, jenž je schopen dát víc gólů. Musí ale střílet branky pokud možno průběžně a ne jenom nárazově. Pro trenéry a odborníky je však možná cennější liberecký model, kdy je střelecká zátěž rozložena na víc hráčů. Je to i hůře čitelné pro soupeře,“ přemítá ostravský David Střihavka, s jedenácti zásahy momentálně druhý nejlepší střelec soutěže. „Oba modely mají něco do sebe, ale nejpodstatnější je stejně forma, sebevědomí a kus štěstí,“ krčí rameny Došek.

Obojí se už 395 minut odklání od Slavie, před nedávnem považované za ukázku ofenzivní síly v české lize. Jenže teď tone ve střelecké bídě. S ofenzívou je na tom nyní z adeptů na titul nejhůře. Dokud pálil ostrými Vlček, sekundovali mu ostatní. Nyní, když zvlhl prach nejlepšímu střelci týmu, mají mušku vychýlenou všichni.

Nejde to ani mně, ani ostatním,“ lamentuje Stanislav Vlček. „Měl šance se Slováckem a s Plzní, ale nedal, hodně si to bere, byl z toho hotovej. Proti Spartě jsme pak byli dopředu úplně jaloví. Dohodli jsme se, že mu třeba pomůže, když naskočí jako náhradník. Nestalo se,“ zoufá si trenér Slavie Karel Jarolím.

Jeho tým se v loňské sezóně opíral kromě Vlčka ještě o Pitáka. Oba měli na konci ligy deset gólů. Momentálně je však v předních čtyřech klubech situace velmi nevyrovnaná. Sparta má Doška s deseti zásahy. Pak jsou až Kolář, Kulič, Matušovič a Rezek se třemi. Slavia má devítigólového Vlčka, čtyři trefy nashromáždil L. Jarolím. Boleslav táhne s patnácti góly Pecka, následují se čtyřmi zářezy Holub a Rajnoch. A Liberec? Blažek má pět branek, Papoušek čtyři, Hodúr s Pudilem tři.

Pryč jsou zřejmě doby, kdy střílel ještě ve federální lize útočník Milan Luhový z pražské Dukly pětadvacet branek za sezónu, či dokonce 27 jako tragicky zesnulý Peter Dubovský ze Slovanu Bratislava v sezóně 1991/92. To je ostatně rekord v novodobé historii Česka, respektive Československa. Za dalších třináct sezón jen tři borci dokázali dosáhnout mety dvaceti gólů v sezóně: sparťan Siegl (20), drnovický Drulák (22) a sparťan Lokvenc (21).

„Doba se změnila. Třeba náš způsob hry byl založený na maximálním využití Grigy a Skuhravého. To byli elitní šutéři, prakticky veškeré zakončení bylo jen na nich. Hra se od těch časů posunula, útočníci plní svoji úlohu trošku jinak,“ porovnává Lavička dobu současnou s tou, v níž válel v tehdy takřka nepřemožitelné Spartě.

Obrana se změnila

„V lize se hodně a dobře brání, obránci si na střelce dávají velký pozor. Defenzíva celkově se hodně posunula a zvýraznila,“ připomíná Došek skutečnost, že mnoho trenérů raději od první minuty vsadí vše na hlídání čistého konta bez sebemenší ofenzívní snahy, jen aby neriskovali.

„V poslední době na vítězství mezi českými kanonýry stačí méně gólů, ale doba se změnila. Dříve pořád vyhrával Horst Siegl, který hrával ve Spartě a ta soupeřům byla schopna dávat několikrát v sezóně víc než čtyři pět gólů. Teď se všechno srovnalo, hrají se daleko těsnější výsledky, navíc naše nejvyšší soutěž není tak ofenzívní, jako třeba ligy v Belgii, Nizozemsku nebo i anglická Premier League,“ míní Střihavka.

Fanouškům tak nezbývá než doufat, že v závěru nynějšího ročníku se přední střelci nenechají zahanbit a pustí se s Peckou v honbě za titulem Krále střelců do gólových dostihů. S výhledem dalších ročníků musí věřit, že loňská jedenáctibranková bilance Ivany ze Slovácka zůstane jednou provždy nejhorším vyjádřením (ne)produktivity v honbě za korunou nejlepšího českého kanonýra.

Kanonýři posledních pěti let
2005/06Milan Ivana (Slovácko) 11
2004/05 Tomáš Jun (Sparta) 14
2003/04 Marek Heinz (Ostrava) 19
2002/03 Jiří Kowalík (Synot) 16
2001/02 Jiří Štajner (Liberec) 15

ram, bir, elt, vap, hok, Právo

Zrušit


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..