Článek
Liberec měl famózní start, zatlačil Spartu do obrany a rychle vedl po gólu Nezmara. „Dobře jsme začali, byli aktivní, dali brzy branku. Pak ale nastaly určité okolnosti, po kterých jsme museli brzy střídat,“ připomněl Lavička zranění beka Šinglára.
To kompletně změnilo koncepci liberecké hry, v níž měl jen osamocený Nezmar napadat rozehrávku domácích stoperů. „Museli jsme změnit organizaci hry, přešli na dva klasické útočníky. Museli si i hráči vpředu plnit obranné povinnosti po ztrátě míče. Byl to zásah do původního plánu, ale defenzíva fungovala dobře,“ popsal taktickou změnu liberecký trenér.
Navíc ještě před poločasovou přestávkou musel střídat Hodúr, jehož nahradil teprve sedmnáctiletý Vlasko. „Naskočili hráči s nulovými ligovými zkušenostmi jako například Vlasko. Jsem moc spokojen, jak uspěl on i moji ostatní hráči,“ chválil své svěřence Lavička.
Ten neměl strach poslat do hry fotbalistu s minimálními ligovými zkušenostmi. „S Hodúrem nám odešel ze hry kreativní hráč, potřebovali jsme ho nahradit podobným typem. Vlasko byl na lavičce jediná připravená alternativa.Přestože je hodně mladý, má velké schopnosti. Pár let prožil na Spartě v žákovských výběrech, ligový debut tu prožil dnes,“ popsal anabázi slovenského záložníka trenér mistra.
Válka a boj
Sázka na mládí Lavičkovi vyšla, Vlasko převzal dirigentskou taktovku po Hodúrovi a rozděloval míče uprostřed hřiště. Ve druhém poločase ale příliš možností neměl, Sparta byla aktivnější a důležitost duelu poznamenala jeho atraktivitu. Před plnými tribunami se bojovalo, nechyběla agresivita i nasazení, fotbalovosti ale oproti první půli ubyla. „Byla to spíše válka a boj,“ poznamenal po zápase Lavička.
„Potřebovali jsme vycházet z dobré organizaci v defenzívě. Bylo velké množství soubojů a z nich plynuly nepřesnosti,“ popsal příčiny defenzívnějšího vedení zápasu Lavička. Jeho svěřenci po remíze stále mohou doufat v obhajobu, k ní ale potřebují zaváhání Sparty v posledních dvou kolech soutěže. „Boj o titul zůstává otevřený. Nejen pro nás a Spartu, ale i pro Boleslav nebo Slavii. Ale sparťani jsou nejblíž,“ uzavřel Vítězslav Lavička.
