Článek
Nejzkušenější hráč týmu a jeho kapitán Tomáš Janů, pamětník titulů Slovanu z roku 2002 a 2006, rozhodně nezmatkuje. Za léta v lize ví, že je možné všechno. „V roce 2002 jsme tři kola před koncem vedli a nikdo o nás nepochyboval. Nakonec nám musel pomoci Pavel Kuka gólem do sítě Žižkova, protože my jsme na Bohemce poslední zápas prohráli. Loni jsme byli dvě kola před koncem mistry. Letos můžeme být první nebo až čtvrtí,“ nabídne srovnání.
„Po remíze na Spartě nemáme obhajobu ve svých rukách. Situaci kontroluje Sparta a za námi číhají Mladá Boleslav se Slavií. Nijak ale nekalkulujeme. Musíme oba zápasy vyhrát, pak se uvidí,,“ říká Janů s tím, že na tlak už jsou liberečtí hráči zvyklí, protože pohárová Evropa je cílem každý rok.
„Už trenér Csaplár nám říkal před prvním titulem, abychom nečetli noviny, že nás to může zlomit, protože tam jsme buď úplně nahoře, nebo úplně dole. Nic mezi tím,“ zdůrazní Janů.
Mladíkům se hlavy trhat nebudou
Z úzkého kádru Liberce nemá kapitán žádné obavy. „Fakt je, že zranění Šinglára, který už na jaře nebude hrát, znamená velké oslabení. Totéž platí o Hodúrovi a Blažkovi, kteří ale snad závěr stihnou. Ztrátu tří kvalitních borců by pocítily i Sparta a Mladá Boleslav, i když mají širší a zkušenější lavičku. Pro ty mladíky na lavičce je to obrovská zatěžkávací zkouška, ale na druhou stranu vědí, že mohou hrozně moc získat. Jim za chybu nikdo hlavu trhat nebude,“ konstatuje Janů.
Liberecká „Statečná srdce,“ jak své hráče po zápase na Spartě nazval trenér Vítězslav Lavička, mají ve svých rukách minimálně druhou příčku. Slovan nabízí nejlépe organizovanou hru a stále pohledný fotbal, s nímž dokáže uspět proti komukoliv. „Píšeme si s Tomášem Zápotočným a on nám moc drží palce. Jeho bychom potřebovali nejvíc z hráčů, kteří v zimě odešli,“ přizná Tomáš Janů.