Článek
Dres s jeho číslem osm byl slavnostně vyřazen, už nikdo by ho v budoucnu v jihočeském klubu neměl použít.
„Díky Steve,“ vyjádřil celý tým svému spoluhráči a stále více i šéfovi klubu při nástupu před bojem se Slavií vděk nápisem na bílých tričkách. Hromadně v nich domácí vylezli před tribuny. „Bylo to celé dost emotivní, říkám to upřímně,“ pravil ,Steve’ Poborský, přezdívaný léta po slavném kanadském sjezdaři Podborským.
Zažil jiný režim než při většině předešlých zápasů. „Asi bych jinak odpočíval v posteli,“ usmíval se Poborský ve chvílích, kdy slavnostně otevíral svým jménem zaštítěnou klubovou fotbalovou akademii pro mladé fotbalisty.
A jak vypadal jeho poslední zápas? K míči se pořádně dostal až v momentně, kdy jeho tým prohrával. Měl čistou šanci na vyrovnání ve 20. minutě. Přihlásil se o míč, dostal ho, ale ze strany pálil těsně vedle. Ač se snažil, přišel druhý gól Slavie, klubu, v němž kdysi též působil.
Ale zjevně nic soupeři nedaroval. Gaucho to odnesl modřinou. Ale jen zdramatizování závěru se povedlo jeho týmu. Zásluhou na jihu hostujícího slávisty Táborského. V propukající radosti červenobílých mizel ze scény. Poslední zatleskání divákům na hlavní tribuně. Jen pár stisků rukou s protihráči a bez otálení opustil pětatřicetiletý matador, jedna ze slavných postav českého fotbalu, prvoligovou scénu...
