Článek
Během nedělního přípravného utkání v Rakousku s Dinamem Bukurešť jste si poranil rameno a vynechal pondělní tréninky. Jaký je váš stav?
Minutu před poločasem jsem padl na rameno celou vahou po jednom ze skluzů protihráčů. Cítil jsem, jak mi tam něco křuplo. Ještě večer jsme jeli do Villachu s doktorem Novákem na rentgen. Mám první stupeň poškození, jde o natržený nebo silně natažený vaz. Doba léčení má být až tři týdny.
Můžete pokračovat v přípravě?
Ne. Nemohu dělat vůbec nic. Rameno strašně bolí. Celou noc z neděle na pondělí jsem nespal. Do jedné jsem koukal na televizi, pak jsem se do tří převaloval na posteli a teprve, když jsem si vzal prášek proti bolesti, tak jsem na chviličku zabral. Jsem pěkně utahaný.
Jste rozmrzelý o to víc, že jste znovu musel bojovat o místo v sestavě, protože na váš post přišli noví hráči?
Ve Spartě jsem třetí rok. Z doby, kdy jsem do klubu přišel, je v kádru už pouze brankář Grigar a obránce Kadlec. Vždy na začátku přípravy musím bojovat o svoji pozici. Zranění v takové fázi přípravy představuje velké zklamání. Ale věřím, že brzy začnu s tréninkem a rychle se dostanu do tempa, abych bojoval o své místo.
Můžete pracovat alespoň na fyzické kondici?
Týden musím mít absolutní klid. Rameno vážně bolí jako čert. Po týdnu mohu vzít kolo a alespoň tímhle způsobem se udržovat.
Neříkáte si, že poslední dny jsou jako ve zlém snu? Nejprve vás policie po pohřbu kamaráda a následné večerní akci, během níž jste konzumoval alkohol, odvezla na záchytnou stanici. Následně jste dostal od Sparty pokutu, teď jste zraněný...
Nechci to vůbec spojovat. Zranění mě strašně štve. Nevynechal jsem jediný trénink, absolvoval jsem celou hrubou přípravu. Teď, když začíná příjemnější fáze, kdy se vše dělá s míčem, tak se po prvním utkání v základní sestavě zraním. A ten incident, to je za mnou, poučil jsem se. Vím, že to byla chyba, která se nebude opakovat. Já se umím z chyb poučit. Ono to nebylo úplně tak, jak se objevilo v některých novinách.
Takže za celou událostí cítíte něčí snahu poškodit vás?
Někdo mě pochopil, někdo ne. Já uznávám svoji chybu, tohle by se v přípravě stát nemělo. Některé věci však byly přidány. Rozhodně jsem nechodil po Havířově a nekřičel jsem, že jsem Matušovič, který hraje za Spartu... Já jsem spíše opačný typ, mám rád soukromí. A rozhodně jsem nebyl v tak zlém stavu, nemuseli mě vozit na záchytku. Víc k tomu nemám co říct.
