Hlavní obsah

Kapitán Bohemians: Lidi si zvykli na výhry, musíme být ale střízlivější

Jan KrůtaSport.czPrávo

Fotbalisté Bohemians měli kvůli pozdějšímu konci druhé ligy méně času na přípravu před novou sezónou, kapitán vršovických fotbalistů Dalibor Slezák ale věří, že klokani v lize nepropadnou. „Měli bychom zůstat u fotbalu, který jsme hráli: velké nasazení, jednoduchost, poctivost,“ říká Slezák v rozhovoru pro Právo.

Článek

Váš tým měl kvůli pozdějšímu konci druhé ligy o něco méně času na přípravu. Jak vidíte mužstvo pár dní před startem nejvyšší soutěže?

Máme za sebou náročné herní soustředění v Německu a zatím je na týmu znát únava. To se projevilo i ve středečním zápase se Slavií. Teď už ale budeme formu ladit k prvnímu ligovému utkání s Baníkem a věřím, že přijde i ta lehkost.

Je kádr Bohemians dostatečně kvalitní na ligu? Moc velkých posil nepřišlo...

Kádr je docela široký. Měli bychom zůstat u fotbalu, který jsme hráli: velké nasazení, jednoduchost, poctivost. S tím bychom v lize neměli propadnout.

Co si mám představit pod spojením „neměli propadnout“?

Abychom od prvního do posledního kola nehráli pod tlakem sestupu. Nemůžeme mít jiné ambice než tohle. Dva roky po sobě jsme postupovali, sehráli jsme hodně vítězných zápasů. Lidi si na to zvykli, ale teď jsme v první lize a musíme být všichni malinko střízlivější.

Splnil se vám sen, že v sedmatřiceti povedete klokany jako kapitán v první lize?

Abych řekl pravdu, tak už jsem tomu moc nevěřil. Sen se stal skutečností a mám strašnou chuť si ligu znovu zahrát.

Jste rád, že budete moci hrát na svém stadiónu ve Vršovicích?

To je naprostá fantazie. Maká se tam tvrdě každý den a teď už opravdu věřím, že tam hrát budeme. Spoléháme na to, že dolíček bude naší velkou výhodou v domácích zápasech.

Co říkáte velkému zájmu fanoušků o permanentky?

Předpokládal jsem to. Vždyť si vezměte, kolik lidí na nás chodilo ve druhé lize. A teď je ten zájem snad ještě vyšší. Naši fanoušci jsou prostě skvělí.

V závěru dubna jste se podrobil operaci zlomené pažní kosti. Ruka vás už nijak nelimituje?

Ačkoliv mi mým operatérem nebylo příliš doporučeno, abych chodil do nějakých kontaktů a plného tréninku, malinko jsem vsadil na vlastní rozum... Šel jsem do přípravy naplno. Ze začátku se mi netrénovalo nejlíp, protože obratnost nebyla ideální. Dával jsem si velký pozor. Ale teď už mám za sebou asi čtvrtý zápas a všechno je v pohodě. Na ruku si navíc dávám chránič, který normálně používáme na holeň. A asi mám i štěstí, zatím jsem špatně nespadl.

Lékař už vám návrat do fotbalu posvětil?

Je na čtyřtýdenní dovolené... Ale já jsem přesvědčený, že je to srostlé lépe, než jaký byl originál. Jedu podle vlastních not na svou odpovědnost.

Vy už jste ale na pár minut nastoupil v posledním druholigovém zápase sezóny proti Žižkovu...

To byl asi největší risk na světě. Kdyby do mě někdo brnknul, mohlo to dopadnout blbě.

V průběhu července jste kromě fotbalových povinností zvládl i svatbu s vaší dlouholetou přítelkyní Ilonou...

Nějak to tak vyplynulo. Vyklepaný jsem z toho nijak zvlášť nebyl, přece jen mi je sedmatřicet.

Svatební cestu jste ale museli oželet.

Udělali jsme si takový pěkný víkend v jednom relaxačním centru kousek za Prahou. Byla to taková víkendová svatební cesta.

Jste známý jako vyhlášený cestovatel. Jaké máte v tomhle směru sny?

Neviděl jsem celou Austrálii, nebyl jsem v Americe. Rádi bychom procestovali Indočínu, ale už z těch plánů asi málo zvládneme. Taky budeme myslet na děti a asi o těch cestách budu snít nad mapou a u televize...

Reklama