Článek
„S tátou konzultujeme, já i brácha, všechny fotbalové záležitosti. Finální rozhodnutí vždycky nechá na nás, ale poradí. Návrat do Bohemky mi schválil,“ vysvětluje. I když je teď otec daleko od domova, jsou spolu denně v kontaktu. „Táta se čerstvě naučil zacházet s internetem, tak nás pořád kontroluje přes skype,“ usmívá se čtyřiadvacetiletý záložník.
Ve vršovickém Ďolíčku pookřál, hned ve svém prvním zápase vstřelil vítězný gól. „Jsem rád, že to takhle vyšlo. Po soustředění na horách jsem byl dost unavený, proto jsem odehrál jen poločas,“ ohlíží se za duelem Tipsport ligy proti Příbrami.
Sny se zhroutily
Už na konci minulé sezóny, v níž Klokanům pomohl k návratu do nejvyšší soutěže, podepsal smlouvu Teplicím. Cítil větší ambice, chtěl hrát o čelní příčky. Jenže sny se mu brzy zhroutily a místo soubojů na trávníku leštil jen lavičku náhradníků. „Bylo to dáno tím, že v létě odešel z Teplic trenér Bartl, který mě do týmu chtěl. Pod koučem Radou jsem v lize odehrál na podzim jen dvě minuty a byl jsem strašně zklamaný,“ popisuje.
Když se proto objevila šance na návrat, ani na chvíli nepřemýšlel. Ve vršovickém celku bude patřit ke klíčovým hráčům. „Nějaké hráčské změny za ten půl rok proběhly, ale šel jsem do známého prostředí. Zažil jsem tady minulou parádní sezónu, v klubu jsem byl několik let,“ říká Pavel Hašek. To, že bude hrát jen o záchranu, ho neděsí. „Tlak je stejný, ať hrajete o titul nebo o padáka. Navíc já jsem stoprocentně přesvědčený o tom, že se Bohemka zachrání. Kdybych tomu nevěřil, nejdu sem,“ tvrdí.
Po půl roce se tak zase v jednom týmu znovu sešel s bratrem Ivanem, který je o čtyři roky mladší. Oba nastupují ve středové řadě. Ivan uprostřed, Pavel na kraji. „Skoro celou minulou sezónu byl zraněný a neodehráli jsme spolu téměř nic,“ říká. Už za pár dní čeká oba premiérový start v první lize. „Zase to tak neprožívám, že hrajeme s bráchou. Na hřišti to kolikrát ani nestačíte vnímat. Ale věřím, že nám to společně půjde,“ doufá.
