Hlavní obsah

Horváth: My máme radost z neúspěchů Slavie a ona zase z našich

Fotbalový záložník pražské Sparty Pavel Horváth věří, že letošní titul v české nejvyšší fotbalové soutěži získá právě jeho letenský tým. To, že je k němu v tuto chvíli blíže odvěký sparťanský rival Slavia nijak nezveličuje. „Nechme to na půlku května, pak to sečtěme, a kdo bude mít nejvíc bodů, bude vítěz,“ řekl v rozhovoru pro Právo zkušený tvůrce hry Horváth, který před finišem ligy fanoušky ubezpečil, že s tlakem vyvíjeným na hráče Sparty nemá v kabině nikdo problém.

Článek

Sparta hraje v pondělí v Mladé Boleslavi, kde ještě v lize nevyhrála. Jaká je v mužstvu nálada?

Myslím že dobrá. Vstup do jara se nám až na zápas v Olomouci povedl, tři body se nám už povedly z náskoku Slavie stáhnout.

Mladoboleslavské prokletí ale vnímáte…

Určitě. Vnímám to i já, i když jsem u většiny těch zápasů nebyl. Jedeme tam ale tu sérii přerušit.

V čem je Boleslav nebezpečná?

I když odešel Matějovský a mužstvo se teď hledá, jsou pořád dobří. Matějovského, který jim určitě chybí, by měl nahradit Hodúr, ale nebezpečný může být kdokoli. My musíme koukat hlavně sami na sebe. Chce to dobře bránit a nějaký gól určitě dáme.

Čím si vysvětlujete, že Žižkovu nasázíte šest branek a Olomouci o týden později nedáte ani jednu?

Žižkov proti nám hrál jinak a my mu dali brzy gól. Pak už to jde snáz. V Olomouci jsme měli šanci v první minutě a pak ve třicáté, ale gól jsme nedali. Sigma doma jen bránila, to se asi ani jejím fanouškům nemohlo líbit. Ani když jsem hrál za Jablonec nebo Teplice jsme takhle proti Spartě doma nebránili. Chtěli jsme ji porazit. Sigma ne. Takového zanďoura chápu na Letné, ale doma ne.

Zkuste srovnat loňskou Spartu s tou letošní.

V zimě jsme si řekli pár věcí, na které si musíme dát pozor. Hlavně se nenechat rozhodit výroky rozhodčích a provokacemi na hřišti i v okolí. To se zatím daří. Když budeme podávat výkony jako dosud, pak nám jistě poroste i sebevědomí. Je vidět, že si každý víc věří, což se projevuje i na hřišti. V tom je letošní Sparta lepší.

Jak se vám hraje s mladým Kamilem Vackem?

Kamil je zajímavý hráč, určitě je dobře, že se mu povedl vstup do jara. Má velké předpoklady se prosadit. Je to dobrý fotbalista a s těmi se mi hraje vždycky dobře.

Dali jste si v kabině cíl, do kterého kola doženete Slavii?

To ne, body se sčítají až po třicátém kole. Do té doby to není podstatné.

Sledujete její jarní výkony?

Samozřejmě. A máme radost z každého jejího neúspěchu, stejně jako slávisté mají radost z našich ztrát. To je ale normální, na tom není nic špatného.

Mohla by být případná další bodová ztráta z pohledu boje o titul už klíčová?

Do konce zbývá deset kol, to je třicet bodů. Na jakékoli mužstvo může přijít útlum. Když to bude na jeden zápas, nic se dít nemusí, ale tři zápasy, to už by mohlo být dramatické.

Co kdyby ale na konci jeden bodík k titulu chyběl?

Nikdy nebrečím nad rozlitým mlékem. Kdyby přišel rozhodující zápas a my v něm ten bodík ztratili, pak by nás to mrzelo. Rozhodně se ale nebudeme ohlížet a přemýšlet o nějakých kdyby… To nemá smysl. Nechme to na půlku května, pak to sečtěme, a kdo bude mít nejvíc bodů, bude vítěz.

Takže ani derby na konci března o mistrovi nerozhodne?

Může rozhodnout v konečném součtu, ale v tu chvíli ještě určitě ne.

O Spartě se vždycky říkalo, že je v ní dobrá parta, vítězně naladěná, a kdo je stejného ražení, nemá problém zapadnout. Proč to nedokázal Martin Abraham a v zimě odešel do Slavie?

Neřekl bych, že nezapadl. On měl svoje specifické problémy, které do té party ale nezasahovaly. Byl svůj. Asi mu to tu celkově nesedělo, proto odešel.

Berete jako zrádce hráče, jako je on či Volešák se Střihavkou, kteří také působili ve Spartě a teď hrají za Slavii?

Takhle to neberu a u těch jmenovaných už vůbec ne. Abraham tu byl půl roku, Volešák byl v prvním mužstvu také krátce. Střihavku jsem ve Spartě nezažil vůbec, pro mne osobně jejich přestup do Slavie nic neznamená. Ve Spartě se ničím výrazně nezapsali.

Vyrovnáváte se těžko s permanentním tlakem, který je na hráče Sparty vyvíjen?

Nedělá mi to problém a nevím v kabině o nikom, kdo by tím trpěl. Já také říkám, že je to pořád jen fotbal, tedy hra. V životě jsou daleko důležitější věci. Samozřejmě na hřišti chci vždycky vyhrát, koncentruji se a makám na sto procent. Když jsem ale třeba v neděli dopoledne doma s dětmi a hraju si s nimi, v tu chvíli si užívám a na pondělní zápas vůbec nemyslím.

Reklama

Související témata: