Článek
Slavia prohrála v Brně a v Teplicích, remizovala v Ostravě, Plzni a doma se Spartou.
Její největší rival na jaře přišel o body jen remízami v Olomouci a na Strahově.
„Za opravdu zbytečné ztráty považuji právě remízy se Spartou a v Plzni. Teď už nemáme situaci ve svých rukách, náskok jsme prohospodařili. Ale ještě není konec,“ konstatoval trenér červenobílých Karel Jarolím po utkání v Teplicích.
Slavii chybí podzimní lehkost, ale i větší vůle po vítězství. Její hře chybí tvář, protože nemá šéfa v tom nejlepším smyslu slova. Jestliže proti Českým Budějovicím, Bohemians a ve Zlíně dokázali červenobílí nepříznivě se vyvíjející zápas zlomit, proti Spartě ani v Teplicích to už nezvládli. Jako by se hráči smiřovali s tím, co slyší ze všech stran. Totiž že budou věčně druzí. I kouč Jarolím přiznal: „V Teplicích jsme neměli sílu zápas otočit.“
Co je ještě čeká? |
SPARTA |
na Bohemians, s Brnem, s Ostravou, v Liberci |
SLAVIA |
se Žižkovem, v Olomouci, v Ml. Boleslavi, s Jabloncem |
Na výkonech Slavie se výrazně podepsaly zimní přestupy, ovšem negativně. Trenérův synovec Marek Jarolím chodí na tribunu, Černý pendluje sestavou, Abraham je nevýrazný a navíc už se údajně projevuje i v kabině jako rušivý element. Toleski se na jaře trefil jen jednou, byť tříbodově. „Nebudu teď hodnotit změny v kádru, to uděláme až na konci ligy,“ odmítl však Jarolím přiznat, že na rozdíl od léta se mu zimní posilování moc nepovedlo.
Přivedl hráče ligového nadprůměru, kteří by jinde hráli. Teď se ale nedovedou srovnat s tím, že v sestavě Slavie nemají pevné místo ani vůdčí roli, jakou měli v mateřských klubech. Přidala se i smůla v podobě zranění ofenzivních hráčů, včetně Střihavky.
Zbývají čtyři kola a v nich se musí Slavia bodově alespoň srovnat se Spartou, aby mohla vytáhnout poslední žolík – lepší vzájemné zápasy. Los však hovoří v její neprospěch, byť to nemusí být rozhodující...