Článek
O další služby italského kouče jste asi moc a moc stál. Vždyť se mu povedl malý zázrak, neboť po dramatickém finiši s vaší Příbramí do Gambrinus ligy nakonec přece jen postoupil.
Je to kvalitní a strašně pracovitý trenér, který naše mužstvo pozvedl nikoli o sto, ale o tři sta procent.
Kde jste ho vůbec objevil?
Nějakou dobu jsme se už znali, neboť do Čech jezdil objevovat a pozorovat talenty a do Příbrami dvakrát také zavítal. Když se začal náš návrat do ligy komplikovat, vzpomněl jsem si na něho. Jeli jsme právě s manželkou do Norimberka na nákupy, já mu zavolal a u kafe jsme se dohodli, že nám pomůže. Blahořečím si za ten tah.
To je to opravdu takový trenérský mág?
Nejde jen o to, že má zkušenosti z Bayernu Mnichov, kde dělal asistenta Trapattonimu, že působil jako asistent u reprezentace Ghany nebo že dělal skauta pro AC Milán. Je to hlavně přirozený vůdce, který nám na jaře chyběl. Když šest kol před koncem druhé ligy k mužstvu přišel, všechno se rázem změnilo, neboť hráči z něho měli a mají ohromný respekt. Co řekne, je víc než zákon. I to sehrálo moc důležitou roli v tom, že jsme se po roce do nejvyšší soutěže vrátili.
Právě váš bleskový návrat je malým zázrakem. Vždyť většina klubů se po sestupu trápí, živoří a na návrat do ligy čeká celá léta.
Já jsem životním optimistou, takže jsem pořád věřil, že se po ročním intermezzu ve druhé lize promptně vrátíme. Byla to sice strašná hektika, ale nakonec to vyšlo. Paradoxně právě na Slovácku, kde se před rokem rozhodlo o našem sestupu z nejvyšší soutěže. Zápletka a rozuzlení to však bylo hodné mistra hororů Alfreda Hitchcocka.
Takže oslavy byly hodně dlouhé a bouřlivé…
Nadšení samozřejmě zavládlo veliké, neboť z nás všech spadlo obrovský psychické vypětí posledních dnů a týdnů. Hráči slavili, já s nimi pochopitelně seděl, ale nevypil jsem ani kapku alkoholu, protože jsem se po prožité hektice cítil nesmírně unavený.
Z představy, jak těžké bude sehnat peníze na nejvyšší soutěž, která bude vyžadovat daleko větší rozpočet, než jaký jste měli ve druhé lize?
Náš rozpočet se ani ve druhé lize nezměnil, neboť na nějakých třicet miliónech jsme zůstali. A moc jsme neušetřili, protože se vlastně pořád vyhrávalo, takže prémie se vyplácely neustále. Dbám totiž na to, aby hráči a trenéři dostávali výplatu včas, to je základ.
Jenže teď po návratu do ligy budete potřebovat financí daleko víc…
Bude to složité, protože jsme malým klubem a s financemi je to samozřejmě těžké. Jsme moc vděční za sedm miliónů, které dostáváme od města, o další peníze se budeme muset postarat sami. Ale zvládneme to, i když naše pozice je pochopitelně mnohem složitější, než třeba v takovém Hradci Králové. Vždyť „votroci“ inkasují jen od radnice čtyřikrát víc, než my.
A to teď budete potřebovat peněz daleko víc, neboť mužstvo musíte posílit, aby se návrat do ligy nestal jen roční epizodou.
Samozřejmě že nějaké hráče přivést musíme, i když moc jich nebude. Zkušené fotbalisty, kteří zapadnou do kolektivu, každopádně potřebujeme, ale jinak budeme pracovat s kádrem, který postup vybojovat. Nebude to pro nás v lize ani trochu jednoduché, ale budeme bojovat.
