Článek
„Obě ty přezdívky slyším nerad. Naštěstí to používá málo. Hlavně slovo legenda nesnáším,“ směje se Verbíř. V Teplicích je od roku 1992. Z tehdejší severočeské party už v nejvyšší soutěži nehraje nikdo. „Posledními aktivními parťáky na téhle úrovni byli Radek Divecký a v minulé sezóně ještě Michal Šmarda v Bohemians 1905,“ pátrá Verbíř v paměti.
Bez problémů polyká tréninkové dávky Petra Rady. „Obecně platí, že letní příprava je lehčí než ta zimní. Ale ten rozdíl není extrémní. Letos je vše navíc specifické tím, že budeme hrát Intertoto cup,“ vykládá borec, který v nejvyšší soutěži odehrál 311 zápasů a vstřelil 79 branek.
Dobře si vzpomíná na svoji první přípravu mezi muži. „Bylo mi osmnáct a byl jsem v áčku Neratovic. Trénoval nás Václav Hradecký. Jako bažant jsem zatnul zuby a makal. A byla to dřina, protože jsme často běhali do úmoru sem a tam, maximálně pou žívali nějaké činky a medicinbal,“ vzpomíná na krušné začátky.
„Dnes je příprava mnohem pestřejší. Hodně se běhá s balónem, dělají se poziční hry s míčem, používají se gumové válce plněné vodou nebo se chodí na spinning. To je pěkný mazec,“ culí se matador. „Když jsem si na tohle kolo se setrvačníkem sedl poprvé, myslel jsem po třech minutách, že z pedálů vyskočím. Ale je to hodně prospěšná věc,“ chválí novinku v přípravě.
Pokud mu vydrží zdraví i forma a bude zvládat letní i zimní dril, možná se dočká sladké odměny. „Jestli překonám rekord Pavla Černého, který hrál ligu v devětatřiceti, mě nebere. Ale mým snem je zahrát si se synem. Je mu teprve patnáct. Ale mladí dnes do ligy naskakují třeba v sedmnácti,“ nabízí jednu z motivací pro polykání tréninkových dávek.
