Liberec - Slavia 2:1Slavii vykročení za obhajobou nevyšlo, prohrála v Liberci

„Papoušek, Nezmar, Dort, Kerič - postavili to hodně ofenzivně,“ začal slávistický rekonvalescent  Šmicer skloňovat na tribuně jména domácích hráčů, jako by se vracel pár týdnů zpátky, kdy pro Primu komentoval evropský šampionát. Na nedělní televizní šlágr se jen díval, to se ví, neboť po zranění teprve začíná s přípravou.

Hodně útočně naladěná sestava Severočechů věštila, jak moc je Škorpilův tým lačný po skalpu mistra. „Ale my po tom jejich také. Po vítězném startu do ligy prahneme, navíc by  nám všem dodal i patřičné sebevědomí pro kvalifikaci o Ligu mistrů s Fiorentinou,“ netajil se kapitán Pražanů Brabec tím, že Slavia přijela pod Ještěd bodovat.

Toleski měl hned ve 3. min. blízko k tomu, aby začal touhu svého týmu naplňovat, jenže liberecký gólman Zlámal mu míč ukopl, čímž uhasil první, a na dvacet minut také poslední vzrušení, jež duel nabídl. Oboustranná opatrnost byla logická, spousta nepřesností už méně.

„Šlo o taktické oťukávání, takže já s výkonem spokojen nebyl,“ netajil rozčarování s hrou svého týmu trenér Pražanů Karel Jarolím.

Až po dvaceti minutách domácí trochu zahrozili, jenže Keričova akce skončila jen rohem a dvě minuty poté mířila hlavička choravatského mladíka v libereckých službách pouze do náruče Vaniaka. Pro domácí  to však byl přesto povel k zvýšení útočné aktivity, která ovšem vedla k rohovým kopům a propagačním střelám Papouška, Dočkala a Radzinevičiuse.

Tři minuty před přestávkou se ale přece jen dočkali - Nezmar se při trestném kopu zaklesl do Jarolíma, takže Pražanům zamýšlená ofsajdová past nevyšla a gólová pohroma tím byla na světě. Dort totiž centrovaný míč předložil právě Nezmarovi, jenž sice nejprve trefil břevno, ale v poloze ležícího střelce přece jen Vaniaka překonal.

Pro kouče Pražanů Karla Jarolím to byl povel nejen k bouřce v kabině, ale i k střídání. „A také ke změně rozestavení,“ glosoval Jarolím korektury, které udělal.

Na trávník poslal kanonýra nedávného evropského šampionátu devatenáctek Necida a ten už za pět minut zařídil vyrovnání. Slavii jako by polil živou vodou, takže liberecký Zlámal zažíval peklo. Střely Marka Jarolíma těsně míjely jeho bránu, závar v jeho šestnáctce Gebre Selassie rovněž neztrestal, ránu Šenkeříka vyrazil.

„To byly chvíle, kdy jsme měli rozhodnout. Ve druhé půli jsme začali hrát to, co jsme si předsevzali, ale otočit skóre jsme nedokázali,“ netajil zklamání slávistický kouč.

Liberec uvězněný před šestnáctkou se bránil zmateně a hodně chaoticky, nejhorší chvíle však přečkal a sám nečekaně udeřil. Na Papouškovu střelu z trestného kopu z dobrých 30 metrů totiž v 72. min.Vaniak zareagoval pozdě, Severočeši šli podruhé do vedení a výhru si už sebrat nenechali, i když hostující Krajčík měl pět minut před koncem na noze vyrovnání.

„Pro nás má vítězství ohromný význam. A nejen proto, že jsme Slavii porazili doma po dlouhých sedmi letech. Čeká nás totiž na úvod podzimu těžká série - teď hrajeme v Brně, pak doma s Teplicemi, mezi tím si střihneme pohár se Žilinou a proto na dobrém vykročení hodně záleželo. Vždyť od výsledku prvního zápasu se odvíjí nejen atmosféra v kabině a klubu, ale mnohdy celá sezóna,“ kvitoval výhru nad Pražany spokojený liberecký trenér Ladislav Škorpil.