Hlavní obsah

Mario Lička: I já jsem už v závěru zápasu začínal mlít z posledního

Mario Lička se vrátil do sestavy Baníku Ostrava po téměř čtyřech letech a návrat to byl úspěšný, z utkání s bojujícím Kladnem si slezský celek odnesl tři body. "Kladno mělo psychickou převahu v tom, že na Bazalech nemělo co ztratit. My jsme museli tvořit. Dopadlo to dobře, můžeme být spokojeni," řekl mimo jiné po utkání Lička.

Foto: www.fcbanikostrava.cz

Mario Lička (uprostřed) v dresu Baníku Ostrava na archivní fotografii

Článek

Téměř po čtyřech letech jste se vrátil do Baníku, v jehož základní sestavě jste potkal jediného spoluhráče z mistrovské sezóny – Reného Bolfa. Musí hráč, který se vrací, zaplatit zápisné?

Musí a já už pokladníkovi Aleši Neuwirthovi zaplatil.

Jak jste prožíval první ligové utkání po návratu?

Krásně. Od nástupu, kdy nás bouřlivě přivítalo skoro deset tisíc diváků, až po loučení s nimi, když jsme se radovali z vítězství. Bylo to jako tenkrát před čtyřmi roky. Nádherná atmosféra, vynikající fanoušci.

V průběhu utkání jste několikrát měli namále. Kladno bylo blízko vstřelení gólu, a nebýt výborného Vaška v brance, asi by ho i dalo.

To je pravda. Váša nás nejméně dvakrát podržel. Kladno přijelo povzbuzeno dobrými výsledky v přípravě, natrénované a hladové po úspěchu. Mělo psychickou převahu v tom, že na Bazalech nemělo co ztratit. Zato od nás se čekala jen výhra a tři body. My jsme museli hrát, my jsme museli tvořit. Dopadlo to dobře, můžeme být spokojeni.

Jste spokojený i vy se svým výkonem?

Myslím, že můj návrat do týmu dopadl dobře. Svůj výkon bych rozhodně nepřeceňoval ani nepodceňoval. První zápas je vždycky specifický. Je v něm tlak domácího prostředí, mužstvo se rozehrává a sehrává, my hráči si na sebe zvykáme. Zdaleka ne všechno se na hřišti daří.

Zejména v prvním poločase jste se často tlačil od levé lajny do středu hřiště. Byl to domluvený záměr?

Ano, byl. Chvíli jsem hrál na dlouhé lajně a chvíli zase ve středu hřiště. Když jsem tam přeběhl, moje místo vlevo okamžitě zaujal Tomáš Marek anebo Martin Lukeš. Mě to do středu táhne, protože tam mám více možností získat balón.

V poslední půlhodině jste byl u míče skoro pořád. Bylo to tím, že ostatním docházely síly a vy, známý skvělou kondicí, jste měl navrch?

Abych řekl pravdu, i já jsem už na konci začínal mlít z posledního. Ale pořád jsem si říkal o míče, to je můj styl. Nemám rád, když se kolem mne nic neděje, když nemám balón. Já jej potřebuji, a proto pořád si o něj říkám.

O vaší rodině se ví, že jejím šéfem, i fotbalovým, je vaše maminka Dana, bývalá baletka. Jak vás zhodnotila? Byla spokojená?

Byla na tribuně s tátou a s mojí manželkou. Naše zápasy prožívá vždycky a ani tentokrát to nebylo jiné. Měla radost, že to dobře dopadlo, a pochválila mužstvo i mě.

Kde je nyní váš starší bratr Marcel, který hrával i za Slavii?

Nyní trénuje ve francouzském Calais, v klubu, kde kdysi působil táta. Marcel angažmá ve Španělsku ukončil a nyní hledá nové. Po zápase s Kladnem jsme si telefonovali. Byl rád, že Baník vyhrál a že jsem byl u toho.

Reklama

Související témata: