Článek
Při podpisu smlouvy jste řekl: „Chci hrát rok za Baník.“ Co vás k takovému rozhodnutí přimělo?
V pětatřiceti letech se mi ještě nechce loučit s fotbalem, neboť se pořád cítím dobře a vím, že mám co spoluhráčům dát. Líbilo se mi, že mě Baník do rozhodnutí netlačil a dopřál mi svobodu, abych se rozhodl sám. Má vysoké ambice a velice dobré hráče. A pak je tu ještě jedna důležitá věc - když jsem přišel na Bazaly, měl jsem pocit, jako bych z nich nikdy neodešel.
Ale vy jste měl spíše políčeno na angažmá v Německu, ne?
Počítal jsem, že ještě rok budu hrát v Norimberku. Až pozdě jsem se dozvěděl, že mě jeho trenér nechce. V ten moment už ale byly kluby, které se o mě zajímaly, plné a mně se nechtělo končit kariéru ve třetí lize.
Prý se ale objevila i nabídka z Řecka...
Do řeckého nebo kyperského dobrodružství se už pouštět nebudu, takže nabídky jsem s díky odmítl. Poradil jsem se s rodinou a zvolil Baník.
Kdo nejvíce chtěl, abyste se vrátil po jedenácti letech na Bazaly? Manželka, děti nebo vy?
Já.
Baník po vás toužil dlouho, ale vy jste myšlenku na návrat do české ligy odmítal. Co vás k tomu vedlo?
Od spoluhráčů v reprezentaci Bolfa a Svěrkoše jsem sice věděl, že Baník má o mne velký zájem, jenže jsem si říkal, že jde o pěkný sen pana Petery. Já návrat neplánoval, jenže ve fotbale jeden nikdy neví, co bude.
Nastoupíte už v sobotu proti Brnu?
Je to možné. Cítím se dobře a z tréninků s Baníkem vím, že zapadnout do mužstva nebude problém. Chci přinést klid a zkušenosti, zkrátka pomoci dosáhnout co nejlepších výsledků.Na sobotní moravské derby s Brnem se budu připravovat s týmem a odjedu i na předzápasové soustředění.
Vybral jste si dres s číslem 28. Proč?
To číslo jsem dostal na prvním tréninku a už jsem si je nechal.
