Hlavní obsah

Nenáviděný, hlídaný, ostře sledovaný, to byl Horváth proti Spartě

PLZEŇ

Dávali mu co proto. Před zápasem, v jeho průběhu pak tuplem. Pro hrstku letenských vlajkonošů, která dorazila na nedělní večerní duel Plzně se Spartou, se stal bývalý vůdce Pražanů a současný kapitán Západočechů Pavel Horváth persónou, na níž se permanentně snášely nadávky, urážky a hněv. „Ty trosky sparťanských fanoušků mě nemohly urazit,“ snažil se Horváth zachovat nadhled.

Foto: Jaromír Pech/www.fcviktoria.cz

Kapitán Viktorie Plzeň Pavel Horváth

Článek

Nový letenský kouč Jozef Chovanec před svou obnovenou ligovou premiérou moc dobře věděl, že na bývalém letenském dirigentovi Horváthovi současná Plzeň stojí a s ním padá. Proto do taktické partitury pro nedělní duel namixoval i zvýšenou ostrahu kapitána Západočechů.

Kapitán namixovaný do partitury

„Přijeli jsme s defenzivnější taktikou, jež obsahovala i úkol eliminovat Horvátha. Hlavně proto, že umí dát přihrávku. Podařilo se to, což mimochodem patřilo k několika málo kladům, s nimiž jsem mohl být spokojen,“ přiznával po dělbě bodů nový letenský kouč.

„Necítil jsem, že by mě nějak speciálně bránili. Ani nemuseli, když jsem tak slabý, že nemohu hrát ve Spartě,“ sarkasticky reagoval plzeňský kapitán.

Horváthova pro a proti

Sám však musel uznat, že se proti bývalému týmu skutečně neprosazoval, jako proti jiným soupeřům. Sparťané si ho bedlivě všímali, nenechali ho rozehrávat a mužstvo dirigovat, ke střelbě ho nepustili prakticky vůbec. A když už se postavil v 26. minutě k trestnému kopu, gólman Blažek si s jeho propagační střelou poradil.

„Všechno má svá pro a proti. Když se soupeř věnuje mně, mají víc prostoru ostatní. A protože začínáme hrát jako mančaft, jsme schopni si šance vypracovat,“ zdůvodňoval Horváth, proč v prestižním duelu se Spartou nebyl vidět, jako jindy.

Přesto mohla právě jeho přihrávka utkání rozhodnout. To když sedm minut po přestávce vyzval kolmým pasem k úniku dalšího exsparťana Koláře, jenž se řítil sám na veterána ve sparťanské bráně Blažka.

„Škoda té šance. Kdyby měl víc štěstí, mohli jsme slavit tři body,“ litoval nový kouč na plzeňský lavičce Pavel Vrba. „Podobných přihrávek mohlo a mělo být asi opravdu víc,“ uznával i Horváth, nejsledovanější a ve sparťanském sektoru docela určitě i  nejvíce nenáviděný muž zápasu.

Kdo s kým má a nemá problém?

Zpackaný závěr ligového jara, kdy Sparta přišla o titul, by mu možná letenští fanoušci časem odpustili, slovní přestřelku, k níž došlo poté mezi Horváthem a tvrdým jádrem sparťanských fans a jež přerostla v otevřenou válku, mu nezapomenou nikdy.

A Horváth nezapomene jim. Klubové generalitě, která se ho slovem nezastala a v létě ho z Letné vypakovala, také ne.

Pozor na pusu!

„Nemám s Pavlem sebemenší problém. A držím mu palce,“ odmítl trenér Chovanec, že by napětí oscilovalo i poté, co Horváth odešel do Plzně. „Někdy mně to přijde jako protiklad. Myšlenek na odpověď mám spoustu, ale nechci říci něco, co by mě v budoucnu mrzelo,“ dával si náramný pozor na pusu jindy prostořeký a s odpovědí se nepárající Pavel Horváth.

„Bod beru, i když jsme chtěli tři a měli šance na to, abychom vyhráli,“ vrátil se plzeňský kapitán raději k dění na trávníku. „Víc než s remízou proti Spartě jsem spokojen s naším výkonem a hrou. Hlavně s výhledem na budoucnost,“ kvitoval Pavel Horváth výrazné zlepšení, jež v řadách Západočechů nastalo právě v ostře sledovaném a tolik prestižním duelu se Spartou.

Reklama

Související témata: