Článek
Proč Slavia nedosahovala tak kvalitních výsledků už dříve?
V minulých letech byla Slavia v hodně tíživé situaci. Důvodů, proč se do nich dostala, bylo spousta. Jedním z hlavních problémů byly finance. Byť klub vyplácel výplaty s prodlevou, i když si všichni mohli být jisti, že peníze dostanou. Problémem byla také pozice Slavie v českém fotbale a vliv lidí z vedení klubu na orgány ČMFS. Nechci naznačovat, že náš klub potřeboval zvýšenou náklonnost, ale z historického i sportovního hlediska se nám nedostávalo podpory, kterou jsme si v českém fotbale zasluhovali. Teď vnímám, že jsme získali respekt, jenž dříve tak patrný nebyl.
Takže přišla změna…
Přesně tak. Jednou z mých priorit byla dosáhnout změny na pozici sportovního ředitele, kterou svého času zastával Josef Jinoch. Osobně proti němu nic nemám, ale moje filozofie se s tou jeho nijak neprotínala. Nastavený směr jsem považoval dál za nemožný.
Co bylo tedy vaším záměrem?
Aby ve Slavii pracovali lidé, pro něž bude na prvním místě zájem klubu. I kdyby to neměli být slávisté, musí být dostatečně loajální vůči firmě. Proto někteří lidé museli změnit místo.
V čem vidíte zlepšení ve struktuře Slavie od doby, co jste jejím členem?
Do Slavie jsem přišel v únoru 2005. Následně se sedmičlenné představenstvo snížilo na tříčlenné. Tam jsem byl já, pan Leška a zástupce společnosti ENIC. V dřívějším představenstvu byli lidé, kterých si nesmírně vážím. Byli to ale lidé z kulturní sféry, ryzí charaktery, slávisté, kteří ovšem neměli management úplně v krvi.
V dalším roce následovalo odkoupení Slavie vámi a panem Doležalem…
Já jsem se nikdy od svého příchodu do Slavie netajil zájmem odkoupit ji. V tu dobu šlo ovšem o velké riziko. Tehdejší Slavie byla úplně jiná než současná. Hlavně z ekonomického hlediska.
Kde jsou příčiny této proměny?
Klíčem celého úspěchu bylo vytvoření koncepce. Stanovili jsme si priority, kam patřila vnitřní a vnější komunikace, správná volba lidí, způsob odměňování hráčů, a řada dalších. Gró všeho bylo v personální rovině. Nejdůležitějším bodem byla volba trenéra. S Karlem Jarolímem, jenž má v klubu de facto roli manažera podle anglického způsobu, jsme se domluvili na výběru hráčů, v němž pokračujeme do dneška. Jde o hráče, kteří budou rádi za to, že jsou ve Slavii, kteří budou mít touhu vyhrávat a být stále lepší. A ne aby měli pocit, že jsou v podřadném klubu.
Trenér Jarolím je tím nejúspěšnějším trenérem na lavičce Slavie, neboť dokázal tým dovést jak k titulu, tak k postupu do Ligy mistrů. Jeho jmenování si tedy určitě musíte nyní pochvalovat…
Karel je vynikající trenér, jeho příchod byl pro klub klíčový. I on se vyvíjí. Sám si monitoruje to, co se v mužstvu odehrává, komunikuje s hráči, je zásadní postavou v našem klubu.
Je vedle kouče Jarolíma ve Slavii postava, kterou také vidíte jako klíčovou?
Jednoznačně dalším zásadním momentem byl příchod Petra Doležala, neboť on se velmi dobře pohybuje ve fotbalovém prostředí. Fotbal je jeho život. Já nikdy fotbal nehrál, ani jsem na rozdíl od Petra Doležala nebyl funkcionářem ve svazové struktuře. Spolupráce s ním nás znovu posunula úplně jiným směrem. Je to tvrdý člověk, který dal u nás mnohým věcem smysl. Řadu věcí jsme potom začali měnit mnohem rychleji, než bylo do té doby zvykem.
Slavii se letos nepodařilo postoupit do Ligy mistrů. Může i přesto kvalitně fungovat bez pravidelného příšunu stovek miliónů, jež účast v Champions League přináší?
Celou ekonomiku máme nastavenu tak, že můžeme fungovat bez Ligy mistrů, neboť příjmy do klubové pokladny plynou několika cestami. Pravdou ale je, že finance ze sportovní činnosti je pro nás nejatraktivnější a nejzajímavější. Doufáme ale, že se díky našim fanouškům a novému stadiónu v brzké době stane dobrým zdrojem také příjem ze vstupného.
