Rubriky:

1. liga

Ostravský Hable: Necítím se jako oběť agentů

2. února 2009 16:30

V osmnácti letech odešel fotbalový defenzivní záložník Jan Hable z Hradce Králové do italské Fiorentiny, aby se za rok a půl vrátil do české ligy a zkusil se prosadit do kádru Baníku Ostrava. V jeho dresu se premiérově představil na soustředění v Turecku, kde Ostravští nestačili na Dinamo Bukurešť a prohráli 0:2. „Jedno už vím. Je dobře, že jsem přišel do Baníku,“ řekl talentovaný Hable.

Váš debut v Baníku byl skvělý. Máte stejný názor?

Omlouvám se, nechci o tom mluvit. Teprve se ukáže, jestli v Baníku uspěji a já chci uspět, to mi věřte. Jedno už vím. Je dobře, že jsem přišel do Baníku. Také proto, že má hráče, kteří jsou v pohodě a vědí, co chtějí hrát.

Odešel jste z Fiorentiny zklamaný?

V žádném případě. Odešel jsem na hostování proto, že v Itálii není obvyklé, aby hráč z Primavery, což je soutěž pro mladé fotbalisty, naskočil rovnou do Série A. Cítil jsem, že už potřebuji hrát fotbal s dospělými. Kvůli nabírání zkušeností.

Není cesta do Baníku krokem zpět?

Určitě ne. Itálie mi hodně moc dala. Naučil jsem se starat sám o sebe, pochopil jsem, jaký musím mít přístup k fotbalu. Lidé, kteří tam pracují s mladými hráči, jsou fanatici.

V jakém smyslu?

Lze pochopit, že odehraná utkání se donekonečna rozebírají. Někdy až moc detailně. Pro nás těžko pochopitelné je, že mladí hráči jsou nuceni ve volném čase studovat historii klubu, znát cestu, kterou musely urazit jeho hvězdy. V tom prostředí si nikdo nedovolí odfláknout trénink. Pokud by to udělal, okamžitě jde na kobereček.

Byl jste někdy na koberečku?

Nebyl. Jsem typ, který poslouchá a jde za svým cílem. Já nešidím, já vím, že musím tvrdě pracovat a být pokorný.

Musel jste se hodně přizpůsobovat?

Doma jsem nikdy neměl problém s kondicí. Tam jsem ji musel dohánět. To, nač jsem byl zvyklý, najednou bylo málo. Co se týče hry, tam se trénují i maličkosti. Například jak je nutno vybíhat ze zdi a skákat proti balónu. Mám kondici, rychlost, hodně jsem se naučil taktice. Minusem bylo, že chyběla hra se zkušenými hráči, kteří do ní dají rozum a klid. Fotbal v Primaveře je rychlý, tvrdý, avšak zbrklý. Po každém utkání jsem byl hodně unavený, ale uvědomoval jsem si, že jsme nehráli fotbal, který by byl pěkný.

Do Itálie jste odešel v osmnácti a ve dvaceti jste zpátky. Nejste náhodou jednou z obětí agentů, kteří posílají ven mladé kluky, aby vydělali?

Vím, že takový názor je v Česku rozšířený, ale není pravdivý. Nikdo nikoho nenutí, aby šel ven. Hráč se rozhodne sám, on má poslední slovo. A je jen na něm, jestli uspěje, anebo ne. Nesmí zdivočet, musí pořád tvrdě trénovat. Jak dopadne, není už věcí agenta, ale jen a jen samotného hráče jak se svou šancí naloží. Nicméně přiznám se, že bych nikdy nevěřil, jak mi v cizině bude chybět domov, rodina, kamarádi.

Kdyby vám bylo znovu osmnáct, upsal byste se Fiorentině?

Asi ano. Dala mi opravdu hodně. Ale zase je to jen pocit, který prověří praxe, tedy moje účinkování v české lize, v Baníku.

Co vám ukázal první zápas v dresu Baníku? Jaký byl skok do dospělého fotbalu?

Překvapilo mě, že jsem měl čas otočit se s balónem, rozhlédnout se. V italské Primaveře se musí hrát jedním dvěma dotyky. Byl jsem zvyklý mnoho balónů vybojovat v osobních soubojích. V utkání se silným Dinamem Bukurešť jsem narazil na hráče, kteří si umějí balón přikrýt. Snažil jsem se jim jej vzít, ale tou přemírou snahy jsem fauloval.

V Baníku máte smlouvu na jeden rok. Je to maximální doba, kterou míníte strávit v českém fotbale?

To netuším. Co bude za rok opravdu neřeším. Teď mám úkol zapadnout do týmu Baníku,vybojovat si místo v základní sestavě a získat přízeň ostravských fanoušků, o nichž se vyprávějí legendy.

Vladimír Kolář (Antalya), Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: 1. liga

Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..