Slavia pojala obhajobu na Žižkově jako exhibici a slaví titul

Stačí bod, a máme klid. Přesněji řečeno - obhájíme mistrovský titul. S tímto vědomím nastupovali fotbalisté Slavie na Žižkově. Jenže i Viktorii šlo o hodně, přímo o prvoligové bytí a nebytí.

Ještě než zápas začal, odehrála se neligová groteska. Fanoušci Viktorky naházeli před Vaniakovu branku hromady konfet, a protože pořadatelé se k jejich úklidu neměli, musela si polovina hostujícího týmu dát neplánovou brigádu, aby se mohlo začít hrát.

Jako by se červenobílí namíchli a šli si co nejrychleji za svým. Než se Žižkovští stačili rozkoukat, kudy by mohla vést cesta k záchraně, už prohrávali. Na centr J. Černého si v 6. minutě naskočil Fořt a podivnou hlavičkou s pomocí ramene otevřel skóre. „Pivo, vodka, becherovka - Pavel Fořt!“ zaburácel v obvyklém pokřiku slávistický kotel a žižkovským stadiónem se poprvé neslo skandování „Mistři, mistři!“

Viktoria neměla co nabídnout, navíc se jí brzy zranil kapitán Stracený. Slavia dávala zapomenout na tři porážky na hřištích soupeřů v řadě, další šance měli Volešák, Janda a Fořt. A když stoper Hubáček zneškodnil ojedinělou příležitost Naumova, bylo s domácími zle. Slávista Janda pronikl do šestnáctky a jeho přízemní centr si obránce Hruška srazil do vlastní sítě. Třetí gól o chvíli nato už připomínal exhibici na vesnické pouti - osamocený Fořt si položil Bartalského na zem a po hokejovém blafáku zasunul míč do prázdné sítě. A to ještě do přestávky odmítl další góly mladý M. Černý, který běžel dvakrát sám na brankáře...

Po přestávce už nebylo co řešit. Další šance Slavie měli Volešák a J. Černý, v 64. minutě pak musel být zápas na chvíli přerušen kvůli bitce diváků v hledišti. Žižkovu bylo přáno alespoň snížení. Střídající Zengue trefil nejprve jen tyč, po hlavičkované dalších náhradníků Paláta se Strakou však už gól padl.

Závěrečný hvizd tedy odstartoval mistrovské oslavy Slavie, které se plynule přesunou do Edenu. Naopak naděje posledního Žižkova na záchranu v nejvyšší soutěži jsou jen teoretické.