Článek
„Protože by se nám to taky mohlo šeredně vymstít. Bodové rozdíly nejsou velké,“ říká matador v teplickém dresu Pavel Verbíř. Právě v jeho případě by se chtělo říct, že zraje jako víno. Podává excelentní výkony, přitom mu 13. listopadu bude už sedmatřicet. „Poslední dobou se cítím dobře a jsem rád, že se podílím na úspěších týmu,“ tvrdí skromně.
„Je obdivuhodné, jaký ve svém věku předvádí fotbal. Pro náš tým je Verba strašně důležitý. Je to vůdce v kabině i na hřišti a přál bych si, aby toho s námi ještě hodně odkopal,“ vysekl mu poklonu útočník Jakub Mareš, který je skoro o patnáct let mladší.
Když po výhře 3:0 v Příbrami odešli hráči Teplic do kabiny, linul se z ní vítězný chorál „Vysoký jalovec“. „Je to náš rituál. Co vím, zpívá se to nějakých pět let,“ prozradil autor dvou gólů Mareš. Na zápas si vzal nové stříbrné kopačky. „Vyzkoušel jsem je jen jednou na tréninku a seděly mi. Kluci sice říkali, že jsou strašné, ale dal jsem dva góly. Když se to povede i příště, tak si koupím zlaté,“ usmíval se.
Tepličtí se vyhoupli do čela tabulky, a pokud Jablonec neporazí Plzeň, na prvním místě vydrží. „Na tabulku se sice hezky dívá, ale čeká nás ještě spousta práce,“ uvědomuje si Verbíř. „Do konce podzimu zbývá pět zápasů a je jen na nás, zda to ustojíme,“ dodává.
Severočechy přitom nikdo mezi favority nepasoval. V čem je kouzlo týmu? „Šlape nám to ve všech řadách. Mužstvo je vyvážené,“ říká Verbíř, který v lize odehrál už 341 zápasů a v sobotu dal svůj 74. gól.
„Minulou sezónu všichni tvrdili, že dobře bráníme, ale máme slabiny v útoku. Teď snad všem ukazujeme, že to tak není,“ míní Mareš. „Mrzí mě ale, že na nás nechodí doma moc lidí. Vždyť fotbal se hraje hlavně pro ně. Snad je do ochozů nalákáme zpátky,“ přeje si.
