Článek
Zápas na uvítanou jste si představoval asi jinak...
Rozhodně. Jak jsme si ho mohl užívat, když jsme prohráli?! Zatímco Olomouc měla ani ne dvě šance a dala z nich dva góly, my jsme ze spousty příležitostí skórovali jen jednou.
Může vás alespoň hřát, jak vás zpátky přijali fanoušci.
Moc jim děkuji, že na mě nezapomněli. I jejich písnička pro mě byla dobrá. Krásný nový stadión - jenže všechno přebíjí to, že nemáme ani bod. Byla to trpká premiéra. Jsem zklamaný a smutný. Aspoň že jsem si po pěti měsících zahrál zápas.
Proti komu jste hrál naposledy?
Někdy v dubnu za Southampton, ale ani nevím s kým. Nepamatuji si to, už jsem starý chlap...
Poslední zápas v české lize si však asi vybavíte.
To jo, byla to bezgólová remíza na Spartě. Hned ráno jsem pak letěl do Marseille, bylo to docela narychlo. Tak vidíte, odcházel jsem bez vítězství a stejně jsem se také vrátil.
Prohrávali jste už 0:2, ale i vy sám jste měl několik šancí minimálně na vyrovnání.
Takový vývoj byl pro všechny na stadiónu šok. Asi jsem byl při svých šancích moc pomalý, někdy mi chybělo víc štěstí.
V Edenu jste zatím jako amatér na pár týdnů. Co bude v zimě?
S vedením jsem domluvený do konce podzimu a pak se uvidí, co bude dál. Času na přemýšlení je dost. Chci Slavii pomoci, vytěžit maximum. V každém zápase se hraje o smlouvu, to je jasné. Nemyslím teď na to, kde budu pokračovat. Chci co nejvíc hrát, měl jsem velkou pauzu.
Jak jste se během ní udržoval?
Děkuji Luboši Kubíkovi a trenéru Kotalovi, že mě nechali v Hradci Králové dva měsíce trénovat. Díky tomu jsem byl připravený, ale zápasový rytmus se samozřejmě žádným tréninkem nahradit nedá. Zatím mi chybí.
Proč jste získal provizorní angažmá až po skončení přestupního termínu?
Letní okno bylo divné, moc se nepřestupovalo. Párkrát se něco rýsovalo, ale pokaždé to dopadlo špatně. Měl jsem i nějaké domácí nabídky, ale hlavně jsem uvažoval o zahraničí. Nemá cenu říkat, o jaké kluby šlo, už je to pryč. Do Čech se mi moc vracet nechtělo
A stejně jste se vrátil.
Přišla za mnou Slavia, to je něco jiného. Jako bych se vrátil domů. V tom je přece rozdíl.
