Článek
Výmluvy nehledal. Své svěřence nijak neomlouval. Terénem, sněhem a mrazivou slotou si už teprve alibi nedělal.
„Terénem či sněhem náš špatný výkon rozhodně ovlivněn nebyl. Ostatně, mužstvu Kodaně panující podmínky vůbec nevadily. Možná by nám pomohlo, kdyby napadlo sněhu víc, protože by zabránil očividnému rozdílu ve výkonnosti mého mužstva a dánského protivníka,“ pravil s hořkým sarkasmem v hlase Chovanec, jenž mohl být ve středeční noci spokojen jen s minimem hráčů.
Vlastně jen se Zemanem, jak poznamenal jeden ze čtenářů. „Naprosto s vámi souhlasím,“ dal mu za pravdu sparťanský trenér. „Výkon Hohenedera? Velice špatný? Hra Wilfirieda? Snad jen chvíli po přestávce, kdy jsme ho poslali na hrot útoku, ale jinak také špatný. Na vystřídání však ale bylo daleko víc hráčů. Pravidla ale boužel neumožňují, abychom jich tolik vystřídali,“ hodnotil kriticky vystoupení svých svěřenců Jozef Chovanec, jenž se v tomto střetnutí musel obejít nejen bez vykartovaného a tudíž distancovaného Řepky, ale i bez Hubníka.
„Nejsme tak vyzrálý tým, abychom byli schopni se s jejich absencí vyrovnat. Možná do půl roku, ale v současnosti je to skutečně problém. S Řepkou a Hubníkem bychom zápas zvládli, o tom jsem stoprocentně přesvědčen,“ tvrdil i dvanáct hodin po prohře s Kodaní Chovanec. Ani odpovědi na absenci Hubníka, kolem níž se hodně spekuluje, se nevyhýbal.
„Udělali jsme všechno pro to, aby nastoupit mohl. Prošel magnetickou rezonancí, na kterou jiní čekají měsíc, dostalo se mu veškeré péče a lékařských ujištění, že se jeho zdravotní stav nezhorší. Bylo jen na něm, jak se rozhodně. Na soustředění s námi odjel, po rozcvičení ale oznámil, že se stoprocentně necítí, což jsem jako trenér musel respektovat,“ pravil Jozef Chovanec.
Sparťané chtěli hrát po zemi
Takže - mohl či nemohl Hubník proti Kodani hrát?! „Já na jeho místě bych nastoupil. Ale práh bolesti je u každého fotbalisty jiný,“ mnohé naznačil letenský kouč, který samozřejmě odpovídal i na otázky dotýkající se zvolené taktiky.
„Neměli jsme nakopávat míče dopředu, naopak vzhledem k terénu a hře soupeře bylo naším záměrem kombinovat a hrát po zemi. Jenže realita byla úplně jiná. A nebylo to rozhodně tím, že by si hráči přehnaně věřili, spíše si myslím, že jim sebevědomí chybělo,“ domnívá se Chovanec.
Nedostatek bojovnosti však vyčítá svým hráčům i on. „Dvě hodiny jsem na stadiónu mrzla a deset minut fandila Spartě. Pak jsem ale fandila tak, jako Sparta bojovala. Tedy nijak,“ napsala osmnáctiletá čtenářka Sport.cz.
“Mám úplně stejný názor, hráči nedali do zápasu všechno. Sedmnáct tisíc diváků vidělo jedenáct ploužících se fotbalistů, o něž je ve Spartě dobře postaráno, mají dobré podmínky, berou kvalitní výplaty a mohou se věnovat jen fotbalu. Naše trpělivost proto nemůže být nekonečná, takže přichází čas, kdy hráči buď ukáží, co v nich je, nebo půjdou. Pokud si nezačneme říkat pravdu, nezvýšíme náročnost na hráče i celé své okolí, nepohneme se z místa,“ nebral si po prohře s Kodaní a vyřazení z Evropské ligy servítky trenér Sparty Jozef Chovanec.
