Článek
Makedonský legionář ve slávistických službách Riste Naumov se zlomenou bércovou i holenní kostí, domácí Petr Janda a teplický Milan Matula odvážení po hlavičkovém souboji do nemocnice s otřesem mozku rovněž... Severočeský fotbalista dokonce s podezřením na frakturu lebky, jak zněla původní, naštěstí nepotvrzená lékařská diagnóza, která později upřesnila Matulovo zranění jako poškození zvukovodu.
I to byl účet sobotního ostře sledovaného duelu mezi mistrovskou Slavií a ligovým leaderem z Teplic. Nebo spíše - to byl především účet šlágru kola, neboť vážná zranění hned tří hráčů během úvodní půlhodiny zákonitě poznamenala, a následně zastínila servírovaný fotbal.
Jarolím: Měkčí povahy to ovlivnilo
„Samozřejmě že nastupujeme proto, abychom vyhráli, ale při takovýchto situacích si každý uvědomí, že zdraví hráčů je důležitější než to, kdo nakonec zvítězí. Od třicáté minuty jsme proto byli všichni zmraženi,“ glosoval partii teplický kouč Jiří Plíšek.
„Měkčí povahy zmiňovaná zranění pochopitelně ovlivnila. Zvláště, když hráči viděli, v jakém stavu Riste je,“ přitakával domácí trenér Karel Jarolím.
Pro zraněného útočníka Slavie Riste Naumova musela na hrací plochu přijet sanitka.foto: Právo/Petr Hloušek
Kleinova omluva i přísaha
„Pochopitelně že takovýto moment v hlavě zůstane, jasně že člověk má najednou blok, s nímž se musí poprat, protože jinak by nemohl v utkání pokračovat. Ale poznamenalo to všechny, to se ví. Nás i slávisty, neboť od Ristovova zranění jsme všichni chodili do soubojů opatrněji a do některých osobních střetů jsme se prostě jít báli,“ přiznával teplický obránce Martin Klein, jak moc na něm i všech ostatních ležel stín Naumovova zranění.
„Ale přísahám – úmysl v tom nebyl. A do souboje jsem také zákeřně nešel. Nejdříve jsem odehrál balón, pak šla holeň na holeň, přičemž ta jeho nevydržela. Všechno se mohlo odehrát i opačně, protože i tak nešťastné okamžiky k dnešnímu fotbalu patří,“ omlouval se Martin Klein, na něhož se sice zloba slávistických tribun snesla, ale jemuž domácí hráči nevyčítali. Ani nemohli, protože šlo skutečně o nešťastnou náhodu.
Po půlhodině šel fotbal stranou
„Samozřejmě že jsme o přestávce s hráči zranění probírali a hodně na ně mluvili. Hlavně jsme se jim snažili infikovat myšlenku že to, co se stalo, prostě vrátit nejde, aby se psychicky srovnali a soustředili se na zápas,“ přiznával trenér Severočechů Jiří Plíšek, že nebylo ani trochu jednoduché v ostře sledovaném duelu pokračovat.
Trenér Slavie Praha Karel Jarolím.foto: Právo/Petr Hloušek
„I my si k inkriminovaným situacím něco řekli, ale spíše jsme se věnovali tomu, jak hrát dál. Chtěli jsme rozhodnout a zápas zvládnout. Jenže zranění průběh utkání ovlivnila, takže hra už byla rozkouskovaná a my neměli šanci dostat se do tempa,“ nabízel slávistický kouč vysvětlení, proč se jeho svěřenci po dvou předchozích jarních výhrách museli v šlágru kola spokojit jen s remízou, takže na vedoucí Teplice ztrácejí dál devět bodů.
„Stalo se, je to za námi, musíme se dívat dopředu,“ věděl Jarolím moc dobře, že po utkání, v němž vážná zranění zastínila servírovaný fotbal, může hráčům těžko něco vyčítat.
