Článek
Otázkou ovšem je, zda k tomu bude mít Karel Jarolím ještě příležitost. Dvě prohry po sobě udělaly z cesty za obhajobou titulu bohapustou teorii, pohárová Evropa se Pražanům pro porážce se Severočechy, kteří na jaře rozdávali body na požádání kdekomu, také nebetyčně vzdálila.
„O místo na lavičce se nebojím, i když stát se může samozřejmě cokoli,“ je si ovšem slávistický kouč jistý, že současnou mizérii ustojí a trápící se mistrovské mužstvo povede dál. Že by sám odstoupil? Že by se panující krizi snažil řešit rezignací? Že by po blamáži s Libercem nabídl slávistické generalitě svou funkci?
„I to je varianta,“ připustil Jarolím popuzeně s pohledem zapíchnutým do země.
Byla by to ale pro něho asi krajní varianta, protože hned začal zdůvodňovat, co jeho mužstvu na jaře schází, proč prohrává a manko na příčky zaručující cestu do pohárové Evropy kolo od kola narůstá.
„Chybí nám hodně zraněných hráčů, schází nám zkušenost a potřebný klid, oproti podzimu už nemáme ve svém středu ani Skácela, který tyto premisy naplňovat. Snažili jsme se ho udržet, ale bohužel, pokoušeli jsme se angažovat jiné zkušené hráče, ale rovněž bohužel. Teď se to projevuje,“ zdůvodňoval současný fotbalový marasmus a připustil, že východiskem by mohla být změna způsobu hry. „Třeba vyrukovat jen s jedním útočníkem a zesílit defenzívu. Možná, že by to řešení bylo.“
Sám Jarolím dobře ví, že něco zkusit musí. Titul je v nenávratnu, cesta do pohárové Evropy z ligové scény zrovna tak. „Daleko máme ke všemu, neboť po posledních výsledcích se nám špička tabulky vzdaluje. Takže větší šance máme v domácím poháru,“ meditoval po domácí blamáži slávistický kouč, i když při současných výkonech jeho týmu ho musí představa čtvrtfinálového soupeře přímo děsit.
Vždyť na rozklíženou Slavii vyrukuje v českém poháru už za pár dnů Sparta!
