Článek
Za dvaadvacet kol nastřádalo Kladno pouhých čtrnáct ligových bodů, pak ale vypakovalo Martina Hřídela a pod Procházkou jich získalo ve dvou zápasech šest.
„Jakých šest? Sedm,“ ohradí se Stanislav Procházka, který v létě praštil s trénováním v Karlových Varech a už o něm nechtěl ani slyšet. I kvůli zdravotním problémům a odporu manželky. „Proti Českým Budějovicím nám šlo o to, abychom nad nimi měli v případě závěrečné bodové rovnosti navrch. A to teď máme, protože na podzim jsme u nich remizovali a doma jsme je porazili.“
Před týdnem s nimi nikdo nepočítal
Spokojenost z něho přímo sálá. Z jeho hráčů také, protože si musí připadat jako v sedmém nebi. Před týdnem porazili na Strahově Střížkov a poslali ho do druhé ligy, v neděli udolali Jihočechy a dotáhli se k nim na dohled. Od čtrnácté nesestupové příčky, na níž trůní Slovácko, dělí Kladno dva, od třinácté patřící Českým Budějovicím jen tři body.
„Co já, hlavně hráči na tom musí být psychicky fantasticky. Před týdnem s námi nikdo nepočítal a najednou jsme zase ve hře o záchranu, která podle mého skončí až posledním třicátým kolem,“ pochvaluje si kladenskou proměnu dvaašedesátiletý trenér, kterého na velká slova, natož pak poklepávání po ramenou neužije.
Do "vipky" nechodí, raději si pospí
„Do „vipky“ nejdu, to si raději doma ještě jednou přehraji celý zápas, dobře se vyspím a ráno začnu myslet na Slavii,“ netajil, že ani na ligové scéně své letité zvyklosti nemění.
Přitom v poločase existenčního duelu s Českými Budějovicemi mu dobře nebylo, neboť jeho tým s Jihočechy prohrával a nad Kladnem v těch chvílích znělo ligové rekviem. „Žádné velké dusno jsem ale v šatně neudělal, to já dovedu rozpoutat daleko větší. Kluky jsem nabádal hlavně k trpělivosti, protože od 25. minuty se náš výkon zlepšoval. Vynutili jsme si převahu, pár závary jsme hostům hlavu zamotali a já věřil, že gól přijde. Hlavně proto, že máme v mančaftu pořádné chlapáky na standardní situace,“ líčil Procházka, co se v kabině dělo.
Šilhavý mu záviděl
Ve druhém poločase hrálo jeho mužstvo skutečně jako vyměněné a výsledek otočilo. Po tři čtvrtě roce na svém hřišti zase vyhrálo, neboť poslední kladenské domácí vítězství bylo z 25. září loňského roku. „Nebylo to o žádné taktice, ale o srdci, bojovnosti a nasazení,“ odmítl kladenský kouč, že by se snad za zvratem skrývaly jeho trenérské tahy a pokyny.
„No právě,“ ucedil zklamaný kouč Jihočechů Jaroslav Šilhavý. „Myslel jsem, že když na Kladně neprohrajeme, budeme zachráněni. Druhá půle mě ale vyvedla z omylu, protože jsme totálně vyhořeli. Mohu domácímu trenérovi jen závidět, jak jeho kluci nechali na trávníku srdce a jeli až do konce.“
