Článek
„To je hrozný pocit. Nedá se popsat. Zase jsme v závěru přišli o tři body, podobně jako doma se Spartou. V Příbrami jsme vedli dokonce o dvě branky šest minut před koncem,“ kroutil nevěřícně hlavou mladý útočník Jan Chramosta.
Právě on měl na kopačce rozhodnutí... „Beru to na sebe. Kdybych dal na 3:0, nebylo by co řešit. Měl jsem to uklidnit. Dával jsem to levačkou, míč jsem netrefil, jak jsem chtěl, takže šel moc nahoru a spadl na břevno. Ty další dvě šance nebyly tak velké,“ kál se.
„V závěru nám docházely síly, hráli jsme od 55. minuty o deseti. Vyloučení mi přišlo přísné, ale nevím, jestli v té chvíli nebyl Kúdela posledním naším hráčem. Podle mě jsme v závěru udělali zbytečné chyby. Třeba odpískaná malá domů. Podle mne to měl Šeda odkopnout. Škoda téhle ztráty, jenže takových jsme zaznamenali na jaře víc,“ krčil rameny Chramosta.
Michal Klesa byl opět příbramským hrdinou. První gól dal sám, když balón napálil.
"Bylo to hodně blízko, takže jsem neměl prakticky jinou možnost, než napálit míč přes zeď. Hráči v ní nemohli ruce zvednout. Trenér brankářů Pařízek mi říkal, abych takhle zblízka střílel nahoru na přední tyč, kam se gólman nedostane. Navíc Hušbauer stál před zdí a zdržel vybíhající hráče. Tak jsem to zkusil, ale z takové blízkosti jsem ještě přímý kop nestřílel,“ říkal spokojeně Michak Klesa. A ke svojí přihrávce na hlavu Huni skromně dodal: „S Michalem se známe léta. Vím, že si nabíhá na přední tyč, tak jsem ho tam centrem hledal a našel. On je zase gólový a hlavou balón poslal do sítě.“
Spokojený byl i s jedním bodem... „Alespoň že máme ten bod. V první půli jsme hráli špatně, koledovali jsme si o gól. Ve druhé jsme se nechávali přehrát, i když soupeř byl jen o deseti. Závěr jsme ale zvládli. Konečně jsme se jim dostávali do obrany a dvakrát nám to tam spadlo. Přiznám, že jsem mlel už z posledního. Hráli jsme teď hodně zápasů středa - sobota - středa. Tenhle bod nám ale dává podle mne definitivní jistotu záchrany, takže zbytek ligy můžeme dohrát v klidu,“ konstatoval Michal Klesa.
