Článek
„Nejsme Barcelona ani Real Madrid. S neproměňováním příležitostí se potýkají prakticky všechny týmy. Buď máte den nebo ne. Prostě jde o řešení situace s ledovým klidem, takoví hráči jsou nadstandardní. Ale ti jsou v nejlepších světových klubech,“ krčil rameny David Střihavka, útočník Plzně.
Jednu branku v souboji s Jabloncem vstřelil. Další dvě vyložené příležitosti ale promarnil. Nejprve netrefil prázdnou branku po milimetrovém přihrávce Rajtorala. „Měl jsem být lépe připravený, protože balón byl předložený parádně. Na mně už jen bylo, abych jej uklidil do prázdné branky,“ zpytoval svědomí Střihavka.
Ve druhém poločase, už za stavu 1:1, se řítil sám na Špita. V úprku na branku dumal o způsobu zakončení, až splakal nad výdělkem. „Ani nevím, jak se ke mně míč dostal. Chtěl jsem střílet, ale ještě jsem si zakončení rozmyslel a posunul balón kolem gólmana. Jenže on tam nějak sáhnul rukou. Míč se ke mně ještě odrazil, ale při mojí smůle samozřejmě stačil při dorážce na čáru doběhnout stoper. Mohl jsem být slavný, takhle nebudu,“ komentoval hořce promarněnou příležitost Střihavka.
Už když se spoluhráči kráčel v poločase do kabin, měl zlé tušení. „Říkal jsem si, že jsme měli vedení pojistit. Měl jsem obavy, aby nás promarněné příležitosti nemrzely. A když jsme hned po obrátce inkasovali, vážně jsem se bál, protože ten jablonecký gól nás hodně nalomil a dvacet minut jsme hráli vážně špatně,“ přiznával s odstupem sedmadvacetiletý útočník, který se v letošním ročníku zapsal mezi střelce potřetí.
„Ještě před čtrnácti dny jsem po zranění nehrál tudíž jsem rád za každou minutu na hřišti. Věřím, že mi vstřelená branka pomůže k ještě lepším výkonům,“ vykládal Střihavka.
Nešťastný byl i Petržela
Stejně nešťastný z vlastní nemohoucnosti v koncovce byl jeho parťák z kabiny Milan Petržela. I on promarnil dvě stoprocentní šance. „Herně jsme proti Jablonci obstáli stejně jako v předešlých zápase se silnými soupeři. Ale řešení těch šancí je neslavné,“ posteskl si šestadvacetiletý záložník.
„Zaplatili jsme za vlažný vstup do druhé půle,“ mínil Petržela, který mohl krátce před poločasem zvýšit vedení Plzně, kdy utekl obraně a položil na zem obránce Jablonského i Špita. Míč mu však v poslední chvíli ukopl vracející se Drsek. „Létaly tam ruce nohy, Jablonský mě držel za dres. Chyběl maličký kousíček, abych bodlem trefil míč do branky,“ smutnil Petržela.
Když v druhém poločase pronikl z levé strany do velkého vápna Jablonce, prostřelil Špita, ale míč se odrazil od břevna do zámezí, už se ani nedivil. „Míč prolétl mezi rukama brankáři, který ho trošičku zvednul. Jenže místo do branky se prostě odrazí pryč. Chybí nám nějaká šťastná haluz,“ kabonil se Petržela.
Snadno si spočítal, že po další domácí ztrátě jsou naděje Plzně na pozice zaručující v lize start v pohárové Evropě minimální. Vždyť Západočeši z posledních čtyř zápasů získali dva body za domácí remízy, přičemž v Mladé Boleslavi a v Olomouci prohráli, aniž by skórovali.
„Ale doma jsme mohli porazit Spartu i Jablonec. Jenže jsme prostě umřeli na šance. Místo šesti bodů z těchto duelů máme jen dva. Pořád musíme něco dohánět, i proto je pro nás prioritou Ondrášovka cup, kde je mnohem větší šance se dostat do pohárové Evropy,“ přiznal Petržela, že po další ligové ztrátě se Západočeši upnou k druhé domácí soutěži.
