Článek
Do Sparty přišel z Bazalů v létě 1999. „Ze současného kádru Baníku znám Bolfa, Baránka, Lukeše a Ličku. S nikým z kluků ale v kontaktu nejsem. Nijak se nehecujeme,“ zachovává si Sionko před vrcholem jara odstup.
Při prvním angažmá vydržel na Letné pět a půl roku. Pak se vydal sbírat zkušenosti na zahraniční štace. Oblékal dresy Štýrského Hradce a Austrie Vídeň v Rakousku, Glasgow Rangers ve Skotsku a FC Kodaň v Dánsku. V zimě se ze severu Evropy vrátil do Sparty. „V Česku šlo o jedinou volbu,“ netají. A hlásí, že přišel pro titul.
Teď k němu může Sparta udělat rozhodující krok. Pokud však v Ostravě prohraje, Sionkův sen dostane trhlinu. „Věděl jsem hned po zimním příchodu, že boj to bude těžký. Jen jsem nečekal tak nahoře Baník. Až po posledních kolech se vyhoupl šesti výhrami v řadě. Jsou v laufu,“ uvědomuje si Sionko. Tvrzení hlavního soka, že Ostrava o titulu nepřemýšlí, bere s nadhledem. „Vážně se takovým tvrzením směji,“ culí se zkušený hráč.
Aniž by chtěl nenávist rozdmýchat, otevřeně přiznává, že Sparta byla vždy jeho vysněným klubem. „Já když byl v Baníku, byla Sparta dominantní. Vyhrávala ligu suverénně. Čtyři pět kol před koncem bylo o titulu rozhodnuto. Navíc tehdy vedla cesta ven jen přes Letnou. Tudíž bylo mým snem se dostat do kádru úhlavního nepřítele. Ale je jasné, že říkat jsem to nemohl,“ líčí Sionko. „Tehdy porazit Spartu pro nás byl obrovský zážitek. Stáli proti nám Siegl, Frýdek, Novotný a další hvězdy,“ vzpomíná.
Ač sám nebere návrat na Bazaly prestižně, tuší negativní ohlas publika. „Skalní příznivci na mě určitě budou reagovat nepříznivě, ale Tomáši Řepkovi se nerovnám,“ předpovídá.
