Článek
V Bruselu jste měl smlouvu ještě na rok. Naplnilo se vaše očekávání, že když o to požádáte, pustí vás Anderlecht za dlouholeté dobré služby zadarmo?
Je to otázka spíš pro vedení Sparty. Já mám však za to, že se tak stalo - že jsem zadarmo.
Neopouštěl jste Anderlecht po takových letech s nostalgií?
Ve čtvrtek jsem tam byl ukončit spolupráci a druhý den se pak loučil s prezidentem, jeho paní a dalšími lidmi z klubu. Dostal jsme od nich dres podepsaný všemi zaměstnanci. Na oplátku jsem je pozval na šampaňské. Trocha nostalgie v tom samozřejmě byla.
Rozmýšlel jste se mezi Spartou a Anderlechtem. Žádná třetí cesta nebyla?
Nebyla. Z Čech se mi ozvala pouze Sparta. V Belgii jsem měl nabídky i z dalších prvoligových klubů. Šlo však o hostování s tím, že by mě dál platil Anderlecht, což v případě 34letého brankáře není pro klub zajímavé...
Nakonec jste vybral Spartu. Co na to rodina?
Máme dcery Evu a Nelu ve věku osm a pět let. Měli jsme jasno, že nejpozději v roce 2011 se vrátíme domů. K návratu tedy došlo o rok dříve. Děti byli zvyklé jezdit domů jen na pár týdnů, ale zvyknou si rychle.
Stále platí nabídka Anderlechtu, že tam můžete kdykoliv po skončení kariéry nastoupit do nějaké funkce?
Dveře tam mám stále otevřené. Teď ovšem přicházím do Sparty s tím, že se vracíme domů natrvalo. Pokud by se později žena s dětmi rozhodly jinak, mohu nabídku Anderlechtu zvážit.
Jak se těšíte na českou ligu?
Mám chuť zase chytat, ale jedenáct let jsem tu nehrál. Jsem sám zvědavý na fotbalové rozdíly i na rozdíly v běžném životě. Pro mě tedy půjde především o adaptaci. Ale příjemnou. Zatímco v Andrelechtu jsem musel s hráči před sebou komunikovat ve třech jazycích, teď vystačím s rodnou řečí.
Jasnou jedničkou Sparty byl až dosud Blažek. V jaké roli přicházíte vy?
To určí až trenér po skončení přípravy. Jsem tady, abych zvýšil konkurenci. A aby Sparta získala v sezóně co nejvíc ocenění - aby vyhrála ligu, domácí pohár a postoupila do Ligy mistrů.
