Článek
Přestupem do Slavie jste překvapil. To už vám nebyla Austrálie dost dobrá? To jste netoužil po dalším angažmá v cizině?
Austrálie pro mě představovala velkou výzvu a byl jsem rád, že jsem ji podstoupil. Zvláště když vyšlo všechno, oč jsme usilovali. Po roce jsme se však chtěli vrátit. Domů, do Čech, do Prahy.
Jenže v Sydney jste byl hvězdou týmu, na níž trenér Lavička stavěl, zatímco po návratu míříte do Slavie, která prožila hodně zpackanou sezónu a kam se teď navíc jako kouč vrátil Karel Jarolím...
Zážitky z Austrálie už jsou minulostí, i když jsem tam zažil úžasné období, neboť z pátého místa jsme dokráčeli až k titulu a vítězství v play-off. Doufám proto, že se nám stejně povede otočit situaci i ve Slavii. Zvláště, když se trenér Jarolím vrátil.
Neříkejte, že právě Jarolím vás k angažmá v Edenu zlákal?
Opravdu! Mám rád náročné trenéry a působit pod Jarolímem pro mě představovalo velkou výzvu. Ostatně, v Bohemce jsem hrával pod trenérem Petrželou, který je svou náročností rovněž pověstný, a dodnes na něho vzpomínám rád.
Snad nechcete tvrdit, že právě Jarolím vás přesvědčil, abyste se upsal Slavii?
Slavia mě kontaktovala ještě během australského angažmá, ale šlo o námluvy, jimž jsem nepřikládal žádnou váhu. Proto jsem po návratu jednal o smlouvě s Teplicemi a kdyby byly jen trochu rychlejší, skončil jsem na severu Čech. Jenže pak se ozval trenér Jarolím a všechno nabralo rychlé obrátky.
A vy jste se po angažmá v Bohemians a Spartě ocitl v třetím pražském klubu. Nepřipadáte si jako přeběhlík?
Ani jako přeběhlík, ani jako světoběžník. Spíše jako fotbalista, který už má něco za sebou a z Australie se vrátil s daleko větším nadhledem a novými zkušenostmi, jež se mu v novém angažmá hodí.
To určitě, protože Slavia zažila moc bídnou sezónu a v té nové se bude chtít vyhrabat zase vzhůru!
Už si připadám jako specialista na krizové situace. Kam přijdu, tam je mužstvo v krizi, přebudovává se a dere se vzhůru. Proto doufám, že v Edenu zažiji něco podobného, jako s trenérem Lavičkou v Austrálii. I proto, že se po návratu cítím v daleko lepším fyzickém i psychickém rozpoložení, než v jakém jsem do Australie odcházel.
Slyšel jste v daleké Australii o příběhu slávistického kapitána Brabce, který po zahraničním angažmá dezertoval do Sparty a získal s ní titul? Neinspiroval vás?
Samozřejmě že bych ho chtěl napodobit, protože fotbal hraje člověk přece proto, aby vyhrával. A slávistické šance jsou přes všechny problémy, které měla, velké. Přišel jsem do Edenu i proto, že věřím, že se to povede.
A vy pak ucítíte sladkou satisfakci, že jste se za vyhnání ze sparťanského fotbalového ráje patřičně pomstil.
Žádnou křivdu necítím, protože mě ze Sparty nikdo nevyhnal. Odešel jsem sám, protože mé angažmá sklouzlo do polohy, která mě nebavila a nebyla pro mě. Působil jsem tam čtyři roky, zažil pět trenérů a na devadesát spoluhráčů kolem sebe a už to, že jsem po celou tu dobu na Letné vydržel, svědčí o tom, že něco umím. Byla to cenná zkušenost v mé fotbalové kariéře, kterou teď budu moci ve Slavii využít. Třeba i tím, že napodobím příklad Ericha Brabce.
