Článek
Zažil jste ve fotbale příjemnější pocit, než když jste dal za Spartu svůj první ligový gól?
Nezažil. Je to paráda! Ale nejdůležitější je, že jsme vyhráli.
Co si z toho gólu pamatujete?
Všechno. Igor Žofčák mi poslal parádní přihrávku. Nebyl to takový problém míč uklidit zblízka do brány, i když po mně šli tvrdě obránce a gólman.
Těch gólů jste ale mohl dát Slovácku víc, nemyslíte?
To mohl... Měl jsem ještě jednu nebo dvě šance. Jednou jsem měl míč na dlouhou nohu. Dal jsem balón do náručí gólmana. To měl být také gól.
Zápas jste nedohrál kvůli zranění?
Zraněný nejsem, ale chytaly mě křeče do lýtka. V létě jsem měl v přípravě zdravotní problémy, nemám natrénováno tolik, abych vydržel celý zápas. Bohužel. Ale makám a doháním manko.
Byly to velké nervy, když jste se pak díval z lavičky?
Obrovské... Nemůžete nic dělat. Ta radost po Kadlecově gólu byla ale obrovská. Tyhle tři body jsou moc důležité. Škoda, že se nám nepovedlo vyhrát už v Hradci Králové. Proti Slovácku jsme se trápili a nadřeli, ale stálo to za námahu. Splnili jsme cíl.
Je hodně těžké se prosadit do sestavy Sparty?
To tedy je. V mužstvu je několik kvalitních útočníků. Kadlec, Wilfired, Lačný, přišel Kweuke, v útoku mohou hrát i Sionko a Jeslínek. šanci jsem dostal asi proto, že máme velkou marodku. Snad jsem ji nepromarnil, ale gól vůbec neznamená, že příště ji dostanu zase. Musím o ni pořád bojovat a zlepšovat se.
